Drsní vikingové se báli klimatické krize. Svůj strach vytesali do kamene

11. 11. 2021 – 20:19 | Člověk | Nedd | Diskuze:

Drsní vikingové se báli klimatické krize. Svůj strach vytesali do kamene
Vikinský bojovník. | zdroj: Profimedia

Vikingové, drsní válečníci a mořeplavci, znali sílu přírody. Změny klimatu se proto staly součástí vikinské mytologie.

Končící klimatická konference COP 26 ve skotském Glasgow se podle očekávání některých jedinců měla stát fórem, které pošle uhlí a ropu do historie. Nestala se jím. Proti byly zejména Čína a Indie.

Sněmování ve skotské metropoli nezmírnilo obavy podstatné části populace ze změn klimatu, které v Česku podle sondy CVVM sdílí tři pětiny obyvatel, v západoevropských zemích až tři čtvrtiny.

Tyto obavy z klimatické krize nejsou ničím novým. Vyjadřovali je už vikingové. Archeologové, filologové a odborníci na dějiny náboženství ze tří švédských univerzit se shodují v tom, že věhlasný Rökský kámen z devátého století je důkazem o jejich strachu z prudké klimatické změny.

Kámen se nachází u jezera Vattern v jižním Švédsku, v osadě Rök. Je považován za první písemný doklad švédské literatury. Obsahuje nejdelší vytesaný runový záznam na světě. Jeho pět stran zdobí více než 700 run (písemných znaků germánských kmenů).

Historici předpokládají, že ho nechal vztyčit válečník Varinn na počest zesnulého syna. Celistvý význam runového kamene byl po dlouhou dobu nepochopen, protože některé části textu chybí.

Příroda byla silnější než viking

Vikingy známe jako houževnaté a drsné válečníky. Také oni však znali strach. Podle švédských vědců zaznamenal Varinn ve své staré severštině na kameni strach vikingů z příchodu krutých zim a uvedl smrt svého syna do širší perspektivy.

Proč píšeme viking s malým „v“: Pravidla českého pravopisu připouštějí vikingy i Vikingy. Přikláníme se však k výkladu, podle něhož viking není jméno etnika, ale obecné pojmenování určitého typu germánských bojovníků a mořeplavců.

„Vytesaný nápis pojednává o úzkostech po smrti jeho syna a o strachu z podobné klimatické krize, jaká nastala v šestém století našeho letopočtu,“ píší autoři ve studii o památném kameni publikované ve vědeckém žurnálu Phys.

profimedia-0605665250 Runový záznam na Rökském kameni pocházející z devátého století, důkaz o strachu vikingů z klimatické krize. | zdroj: Profimedia

Klimatické změna byla pro tehdejší obyvatele pohromou a vzpomínky na ni si vikingové předávali z generace na generaci. Nakonec se otiskly do samotné vikinské mytologie.

Změnu podnebí patrně vyvolaly sopečné erupce. Jejich důsledkem byla neúroda a hladomor. Populace vikingů se během klimatické krize ve Skandinávii snížila nejméně o polovinu.

Ragnarok, konec světa

Text na Rökském kameni popisuje sto let staré bitvy – nejen mezi vikingy a vojsky severských jarlů, ale také mezi světlem a temnotou, teplem a zimou, životem a smrtí. Jsou na něm zaznamenány přírodní jevy, které válečník zažil a mohl je považovat za zlověstná znamení, která podle něj předpovídala blížící se katastrofu.

„Oblohu zbarvila do dramatických rudých odstínů silná sluneční bouře, strašná zima měla za následek špatnou úrodu plodin, nastalo zatmění slunce těsně po jeho východu,“ popisuje chmurné nápisy Bo Gräslund, profesor archeologie z univerzity ve švédském městě Uppsale.

I jedna z těchto událostí mohla u vikingů vzbudit strach. Odkazuje na to v líčení vikingů Fimbulwinter – velká a tři roky trvající zima, která oznamuje příchod Ragnaroku, tedy konce světa.

Patrně to je metafora vztahující se ke klimatické krizi v šestém století, které se vikingové tolik báli.

Zdroje:
Phys

Nejnovější články