Pokud patříte do kategorie dříve narozených, patrně vás na základní škole učili, že prvním Evropanem, který objevil Ameriku, byl roku 1492 Kryštof Kolumbus.

Neříkali vám pravdu.

Nebyl to janovský obchodník Kolumbus, ale viking Leif Eriksson, který jako první Evropan přistál v Novém světě. Víme to už několik desítek let. Teď ale známe i přesné datum, kdy tam doplul. Bylo to v roce 1021, tedy 471 let před Kolumbem.

Datum určili výzkumníci z univerzity v nizozemském městě Groningenu. Využili při tom novou technologii, která jim umožnila přesněji datovat vylodění vikingů – dosud se vědělo, že do Ameriky připluli někdy po roce 1000.

Pomohla sluneční bouře

Experti z Groningenu, jejichž výzkum byl ve středu publikován v časopisu Nature, určovali datum vikinského vylodění v Americe z trámů a dalšího opracovaného dřeva jejich osady v L'Anse aux Meadows na území dnešní kanadské provincie Newfoundland.

Přesné datum pomohly určit silné sluneční bouře, které už dříve byly datovány do let 992 a 993. Při nich se významně zvýšila koncentrace uhlíku C14, který zanechal výrazné stopy ve struktuře dřeva.

Leif Eriksson. První Evropan, který objevoval Ameriku. | zdroj: Profimedia

„Když jsme měřili koncentraci uhlíku C14 v letokruzích, u jednoho z nich jsme zaznamenali velmi silné hodnoty a jsme přesvědčení, že to odpovídá sluneční bouři,“ cituje stanice CNN Margot Kuitemsovou, která výzkum vedla. Z roku 992 pak vědci dopočítali letokruhy (bylo jich 29) a zjistili, že stromy, ze kterých postavili osadu, vikingové na Newfoundlandu pokáceli v roce 1021.

Výzkum potvrdil, že osada je dokladem nejstarší známé přítomnosti Evropanů v Americe a nejstaršího přeplutí Atlantiku.

Ságy nelhaly

O plavbách do Ameriky se zmiňují severské ságy. Píše se v nich, že viking Leif Eriksson koupil loď od obchodníka Bjarni Herjolfssona a vyplul směrem na západ. Jeho cílem bylo objevit rozlehlou zemi. Vyprávěl mu o ní jeden z obchodníků, který ji v dáli zahlédl, ale nikdy u ní nepřistál.

Viking se bez mapy, kompasu a s hrstkou tří desítek bojovníků vypravil směrem, který mu popsal. Nehnala ho pouze touha po nových objevech a dobrodružstvích, ale také vidina dřeva, kterého byl v Grónsku nedostatek. Obchodník vypověděl, že země, kterou na západě spatřil, oplývá lesy.

Leif ji vskutku nalezl. Prozkoumal pobřeží a dal jména třem oblastem: Dnešní Baffinův ostrov nazval Zemí plochých kamenů, ve staré severštině Heluland. Poloostrov Labrador pojmenoval Země lesů, tedy Markland. Nakonec přistál na Newfounlandu, jemuž dal jméno podle sladkých hroznů Země vína, Vinland.

Severské ságy, založené na ústním vyprávění, však nebyly pokládány za průkazný zdroj vikinské plavby do Ameriky. Stal se jím až v roce 1963 nález pozůstatků vikinské osady místě pojmenovaném L'Anse aux Meadows.

Vikingové globalizovali svět

Manželé Ingstadovi objevili základy staroseverských stavení, obytných dvorců, kovárny a stopy po tavení železa. Vikingové tuto osadu v jedné ze ság popsali jako Leifsbudir. V osadě podle ní přečkali zimu. Na jaře naložili vzácná dřeva, hrozny i klasy obilí na loď a vydali se zpátky do Grónska.

Na další vikinskou výpravu do Vinlandu se pak vypravil Leifův bratr Thorvald. Se svými muži se však dostal do konfliktu s domorodými indiány a v boji ho indiáni zastřelili šípem.

Třetí vikinskou plavbu do Ameriky podnikl obchodník Karlsefni se sto šedesáti lidmi na pěti lodích. Vztahy s domorodci, kterým vikingové říkali skraeligové, však byly po Thorvaldově cestě natolik vyhrocené, že se raději záhy po vylodění vydal zpátky.

Další vikinské plavby do Ameriky ságy nezmiňují.

„Vikinské cestování mezi kontinenty za surovinami bylo vlastně prvním krokem globalizace,“ řekl stanici CNN archeolog Michael Dee, který se na zmíněném výzkumu podílel.

Zrekonstruované vikinské stavení na L´ Anse aux Meadows. | zdroj: Profimedia

Objevitelé v zapomnění

Dnes už je zřejmé, že Kryštof Kolumbus nebyl první Evropan, který objevil Ameriku. Otevřel však cestu k její kolonizaci, která položila základy Západního světa, jak ho dnes známe.

Kolumbus žil do smrti v přesvědčení, že objevil západní cestu do Indie. Netušil, že doplul k novému kontinentu. Nevěděli to ke své smůle ani vikingové. Jejich výpravy, na rozdíl od těch Kolumbových, navíc neprávem a nadlouho upadly v zapomnění.