Do ovzduší v domácnostech se tyto látky dostávají běžnými aktivitami - chloroform se uvolňuje z chlorované vody během sprchování, benzen v důsledku kouření nebo z venkovního vzduchu.

S cílem omezit vystavení lidí takovýmto látkám vložili vědci do DNA šplhavnice zlaté (epipremnum aureum) synteticky vyrobený gen králíka. Nositelem tohoto genu je mnoho savců, včetně lidí. Produkuje enzym, který v těle rozkládá řadu chemických látek.

Vědci z Washingtonské univerzity uvádějí, že během pokusu klesla koncentrace benzenu v prostředí, kde se nacházely rostliny s pozměněnou DNA, za osm dní až o 75 procent. Látku tak odbourává téměř pětkrát rychleji než nemodifikované rostliny.

Tým vědců nyní provádí další experimenty, které mají zjistit, zda šplhavnice může snižovat hladiny i jiných škodlivých látek a také zda do ní lze vložit i jiné geny, které by pomáhaly rozkládat například formaldehyd, jenž se do ovzduší dostává z čalounění nebo během vaření.

Účinné, ale zdlouhavé

Tým navrhuje, aby rostlina byla součástí jakéhosi biofiltru, podobného miniaturnímu skleníku, kterým proháněl vzduch větrák. "Pokud některou z těchto rostlin postavíte do kouta, nebude vystavena dostatečnému kontaktu se vzduchem, aby mohla účinkovat," řekl profesor Stuart Strand, jeden z autorů studie.

Na vyčištění vzduchu v domácnosti by stačilo pět až deset kilogramů rostlin, zařízení by mohlo navíc obsahovat i filtr pevných částic. "Na trhu momentálně nejsou žádné přístroje, které by řešily přítomnost těchto (chemických látek), takže navrhujeme technologii, která toto prázdné místo zaplní."

Profesor Laurence Jones z Centra pro ekologii a hydrologii, jehož výzkum nedávno ukázal, že rostliny v Británii ročně "vyčistí" 1,4 milionu tun nečistot v ovzduší, řekl, že vědci z Washingtonské univerzity ještě musí prokázat, že jejich metoda funguje i mimo laboratorní podmínky. Rovněž poukázal na relativně dlouhou dobu, kterou šplhavnice na vyčištění vzduchu potřebovala - v reálném prostředí by podle něj bylo vzduchu k vyčištění mnohem více.

Biotechnoložka Liz Rylottová z Univerzity v Yorku je při hodnocení studie pozitivnější. "Je to skvělá průlomová technologie - na papíře je prospěšnost pro zdraví jasná ... tyto rostliny snižují váš kontakt s toxiny, což může být jenom dobře," řekla. Zároveň dodala, že modifikovaná rostlina nebude v dohledné době v EU k sehnání. "Zákony v Evropě jsou čím dál restriktivnější při povolování této technologie."