Genetici 'vyrobili' rýži, co plodí o třetinu víc. Má šanci dostat se mezi lidi?

- Technologie autor: Ladislav Loukota

Ačkoliv se průměrná porodnost prakticky na celém světě snižuje, při současných 7,6 miliardy lidí bude náš počet zřejmě přesto prudce stoupat. Nároky na zemědělství přitom stoupají úměrně s tím. Jedno z řešení problému, jak nakrmit populaci stoupající vstříc 10 miliardám, představil společný tým americké Purdue University a Čínské akademie věd. Pomocí genového editoru CRISPR totiž upravili rýži tak, aby měla o 25 až 31 procent vyšší výnosy.

Geneticky modifikovaná rýže by měla nabídnout výrazně vyšší výnosy. Ilustrační snímek

Geneticky modifikovaná rýže by měla nabídnout výrazně vyšší výnosy. Ilustrační snímek,zdroj: ThinkStock

CRISPR vs. rýže

Tým vedený genetikem Ťien-Kchang Ču využil editor CRISPR k úpravě 13 genů, u nichž je známo, že mají vliv na tvorbu kyseliny abscisové. Ta hraje roli v toleranci rostlinného stresu, který má zase dopad na limitování toho, jak moc může rostlina vyrůst. Genetici vytvořili několik různých variací rýže, přičemž "vítězná" z nich se v toleranci stresu lišila jen velmi málo od rýže běžné, přesto však na pokusných polích u Šanghaje a na ostrově Hainan dosáhla skoro o třetinu vyšších výnosů.

Podobná metoda editace genomu byla v minulosti nemožná. Ačkoliv geneticky modifikované rostliny nejsou nic nového, teprve v posledním desetiletí se genetikům dostaly do rukou dostatečně přesné & zároveň dostatečně levné editory. CRISPR je právě čelním z nich. Až díky možnosti přesného zacílení na specifické geny byli vědci s to provádět skutečně přesné úpravy genetických vět - včetně vyjmutí či mutace specifického genu (nebo genů).

Starší metody modifikace byly naproti tomu v zásadě schopné kýžený gen jenom nepřesně vložit, podobně jako činilo ještě starší křížení. Jinými slovy, pravděpodobnost, že by stejná mutace vznikla v přírodě, je téměř nulová. Bez CRISPRu bychom efektivnější rýži nezískali.

Právní problémy

Když, či vůbec zdali bude však geneticky editovaná rýže někdy skutečně zavedena, je momentálně ve hvězdách. Laboratorní testy jsou jedna věc, zavedení v praxi je však zcela jiný boj. Ostatně, potenciálně užitečné druhy modifikované rýže existují už několik desetiletí, prozatím však povětšinou leží ladem.

Ťien-Kchang Ču

Řeč je samozřejmě o takzvané zlaté rýži, která vznikla starší (méně přesnou) metodou modifikace a měla díky obohacení o beta-karoten doplňovat svým strávníkům kýžený vitamín A. Právě v důsledku jeho nedostatku umírá ročně na světě přes půl milionu dětí, které nemají přístup k dostatečně pestré stravě. Zlatá rýže to měla změnit - byť však byla iniciativa na její produkci oznámena již v roce 1982, dodnes není modifikovaná rýže masověji nasazena.

Odporu plodina čelí zejména ze strany enviromentálních a protiglobalizačních aktivistů, podle nichž povětšinou zlatá rýže "pouze" léčí symptomy, nikoliv příčiny podvýživy. Faktem paradoxně je, že pro nedostatek studií a testování není vlastně ani zcela jasné, zdali zlatá rýže může vitamín A skutečně v dostatečné míře tělu dodávat.

Jedná se o začarovaný kruh - dosavadní limitované studie přinášejí povětšinou dobré výsledky obohacení těla o kýžený vitamín, bez většího vzorku však nejsou dostatečně průkazné. A větší vzorek strávníků se zase nepodaří bez průkaznějších výsledků pro širší studie získat...

Před dvěma lety se dokonce 107 laureátů Nobelovy ceny v otevřeném dopise vymezilo vůči hnutí Greenpeace a vyzvalo jej, aby omezilo svou kampaň proti GMO plodinám - zejména proti zlaté rýži. Ani o dva roky později se stanovisko Greenpeace výrazněji nezměnilo.

Naštěstí nezáleží jenom na něm. V uplynulém roce autorizovalo zlatou rýži k lidské konzumaci pět států včetně USA, Austrálie a Kanady. Poslední přijetí přišlo na konci tohoto května - zdá se tedy, že situace se pomaličku hýbe kupředu. Zdaleka však ještě není vyhráno - naposledy loni v únoru sice schválila filipínská vláda využití plodiny, hlavní boje za nasazení zlaté rýže, mimo jiné v Bangladéši, nás však teprve čekají.

Je tak možné, že na skutečnou aplikaci zlaté rýže budeme čekat donekonečna - či snad, než její potřeby nahradí jiná forma zisku vitamínu A. Zrovna tak dlouho může trvat i nasazení vylepšené rýže zvyšující výnosy.

Studie byla publikována v Proceedings of the National Academy of Sciences

Tagy: zemědělství genetická modifikace genetika zvířata a příroda věda a poznání