Gigantická 'termitiště' v Brazílii pokrývají plochu jako Anglie. Jsou vidět až z vesmíru

- Příroda autor: Ladislav Loukota

Jsou staré skoro stejně jako egyptské pyramidy, pokrývají však mnohonásobně větší oblast. Na severu Brazílie vědci objevili miliony mohyl, které postavili jihoameričtí termiti. Jejich dílo pozměnilo terén natolik, že je možné jej pozorovat až z nízké oběžné dráhy. Jak je možné, že nám podobný monstrprojekt doposud unikal?

Roy Funch na jednom z obřích termitišť

Roy Funch na jednom z obřích termitišť,zdroj: Profimedia.cz

"Je vidět, že pozorujeme výsledek nejnáročnější nám známé bio-inženýrské snahy vykonané jediným druhem hmyzu," sdělil k nálezu Roy Funch z brazilské Universidade Estadual de Feira de Santana. Mohyly jako první teprve nyní studoval tým Stephena Martina z britské Salfordské univerzity, nechybělo přitom málo a struktur by si vůbec nemusel všimnout.

Poprvé vědci na mohyly narazili náhodou při cestě severobrazilských regionem. Funch považoval kónické násypy za výsledek nějaké blízké stavební práce lidí, jeden z jeho kolegů však usoudil, že půjde nejspíše o termitiště. Jak reportuje The New York Times, když si vědci uvědomili, že kolem mohyl projíždějí již dlouhé minuty, došel jim rozsah jejich významu. Do oblasti se tak Funch s Martinem vrátil znovu a jali se mohyly studovat.

V rámci své práce odebrali vzorky ze středu 11 mohyl a provedli komparativní datování. Nejmladší mohyla byla stará 690 let, nejstarší 3800 let, možná i dvojnásobně. Každá z mohyl je přitom vlastně "prázdná" – nejde totiž ani tak o termitiště, jako spíše násypy vybudované termity při stavbě "skutečných" termitišť.

Celou dobu na očích

Martinova práce spekuluje, že za všechny mohyly v daném regionu můžou termiti druhu Syntermes dirus, který buduje svá hnízda pod úrovní terénu. V součtu až 200 milionů mohyl pokrývá na 230 tisíc kilometrů čtverečních, tedy zhruba plochu Anglie. Uvnitř mohyl je k nalezení jediný tunel, který vede k vrcholu, kam termiti nosili přesouvanou půdu – jinak jde o čistý násyp.

Odhaduje se, že termiti díky svým vykopávkám z půdy přesunuli na povrch až na 10 kilometrů krychlových půdy, každý násyp má přitom v průměru výšku 2,5 metru a průměr devět metrů. Vzhledem k jejich počtu je svým způsobem směšné i úvodní srovnání s egyptskými pyramidami. Mohyly z produkce Syntermes dirus totiž co do obsahu disponují čtyřtisícinásobkem objemu Cheopsovy pyramidy. Výsledná změna charakteru terénu je pak viditelná i z vesmíru.

Původně se vědci domnívali, že mohyly jsou od sebe v podobném odstupu kvůli tomu, že uvnitř žijí konkurenční druhy termitů. Přítomnost jediného druhu žijícího pod nimi ale naznačuje, že jde spíše o společný projekt jediné rodiny. Odstup mohyl je tak zřejmě daný jenom optimalizací rozprostření vytěžené zeminy do co největší plochy.

Jak je ale možné, že jsme si podobných staveb vlastně dodnes nevšimli? Roli hrály dva faktory – dosavadní zalesnění a nezajímavost regionu. Místní údajně věděli vždy, že mohyly jsou produktem termitů, vědci se však o místní biomy příliš nezajímali. Mohyly jsou navíc po část roku ukryty vegetací, sami termiti se ostatně živí především ze spadaného listí. Značná deforestace vyšších stromů v daném regionu však ubrala i porostu, a ten tak mohyly odkryl pro zraky náhodných kolemjdoucích.

Studie brazilských mohyly byla publikována v Cell Biology

Tagy: hmyz věda a poznání