Pátrání po životu ve vesmíru nás fascinuje. Většinou ho hledáme na blízkém Marsu, anebo dalekých planetách, které obíhají jinou hvězdu než naše Slunce.

Co když ho nakonec objevíme jinde? Třeba na Enceladu.

Pod ledovou krustou tohoto Saturnova měsíce se rozkládá gigantický vodní svět. Výzkumy naznačují, že ho zahřívá horké jádro a patrně i slapové síly vznikající gravitačním působením Saturnu.

Zda jsou teplo, chemické látky a proudy v enceladském oceánu dostatečné k tomu, aby se v něm zrodil život, není jasné. Tamní podmínky ale naznačují, že bychom ho tam mohli hledat.

Novou pobídkou pro průzkum Enceladu jsou snímky z nejdokonalejšího zařízení svého druhu – Vesmírného teleskopu Jamese Webba

Ledový měsíc s horkým jádrem

Webbův teleskop zachytil Saturnův ledový měsíc Enceladus loni v listopadu, jak vystřikuje gejzíry vodního ledu, plynných látek a par stovky kilometrů do vesmíru.

Není to poprvé, co astronomové viděli Enceladus chrlit tuto směs, ale teprve vyšší citlivost nového teleskopu ukázala její ohromující rozsah: proudy vystřelují do vesmíru hlouběji, než se dosud předpokládalo – délka výtrysků několikanásobně převyšuje průměr samotného Enceladu, tedy 504 kilometry.

O gejzírech pozorovaných Webbovým teleskopem informuje časopis Nature. Vědci je popsali na konferenci věnované poznatkům z vesmírných teleskopů v americkém Baltimoru.

„Jsou ohromné (gejzíry), analyzujeme je, připravujeme o nich vědeckou studii,“ informovala Sara Faggiová, planetární astronomka z Goddardova centra vesmírných letů NASA.

Poprvé se astronomové o gejzírech dozvěděli v roce 2005, kdy sonda NASA Cassini zachytila ledové částice s párou vystřelující skrz velké měsíční trhliny nazývané „tygří pruhy“.

Enceladus je sice pokrytý silnou vrstvou vodního ledu, ale hluboko pod ním a pod oceánem je zjevně horké jádro, které taví led a vytváří oceán.

Planetární vědci předpokládají, že voda na dně proniká do trhlin skalnatého jádra, kde se ohřívá a  hydrotermálními průduchy proudí zpět do oceánu. Potom se i s chemickými látkami dostává v gejzírech do vesmíru.

Slaný oceán, který se nachází pod ledovým příkrovem Enceladu, by přitom mohl být útočištěm pro živé organismy, které by získávaly chemickou energii právě z hydrotermálních průduchů.

Vodní svět pod krustou Enceladu. | zdroj: Profimedia

Analýza odhalila, že materiál z Enceladu tvoří jeden ze Saturnových prstenců. A také to, že ve výtryscích se nachází metan, oxid uhličitý a amoniak – organické molekuly obsahující stavební kameny nezbytné pro rozvoj života.

Nabízí se „divoká“ hypotéza, že některé z těchto plynů byly vytvořeny samotným životem. Zmiňuje ji mezinárodní tým vědců ve studii publikovaném loni v časopise The Planetary Science Journal.

Nadějné místo pro život

NASA připravuje projekty návratových misí, jejichž cílem bude hledat na Enceladu známky života. Chystaná sonda Enceladus Orbilander by kolem měsíce měla obíhat šest měsíců. Její kamery, radiové sondy a lasery by snímaly povrch měsíce a při průletu vodními parami by sonda sbírala jejich vzorky, informuje magazín The Planetary Society.

Potom by se sonda přeměnila na přistávací modul a sestoupila na ledový povrch měsíce, který by prozkoumala přístrojem na vážení a analýzu molekul, sekvenátorem DNA a mikroskopem.

Další navrhovaná mise má vyslat autonomního hadího robota který bude schopen protáhnout se do vodních hlubin pod povrchem Enceladu.

Robot, nazvaný Exobiology Extant Life Surveyor, má mít na hlavě přístroje, které mu pomohou orientovat se v neznámém oceánském prostředí – kamery a lidar měřící vzdálenost na základě výpočtu doby šíření pulsu laserového paprsku odraženého od snímaného objektu.

Enceladus je každopádně jedním z nejnadějnějších míst pro pátrání po životě mimo Zemi. Najdeme na něm to co, co život potřebuje – kapalnou vodu, biogenní prvky, organické látky i energetické zdroje nebývalé síly, což dokazují gigantické gejzíry zachycené Webbovým teleskopem, které uvidíme spolu s chystanou studií za několik týdnů.

Robot Exobiology Extant Life Surveyor, který se snaží proniknout do spáry v ledové krustě Enceladu. | zdroj: Profimedia