Způsobil prodloužení poslední doby ledové dopad komety?

- Příroda autor: Ladislav Loukota

Krátce před počátkem civilizace, před 12 800 lety, pomalu s koncem poslední doby ledové ustupovaly pevninské ledovce. Průměrné teploty rostly. Pak se však stalo cosi, co globální klima na další milénium nečekaně opět ochladilo o dva až šest stupňů Celsia! Vrší se důkazy, že ono nešťastné prodloužení poslední doby ledové mohlo mít kořeny v dopadu komety na zemský povrch.

Ilustrace možného dopadu asteroidu z pozdního dryasu

Ilustrace možného dopadu asteroidu z pozdního dryasu,zdroj: UC Santa Barbara

Nejnověji k tomu získal pevnější důkazy chilský tým paleontologů v čele s Mario Pinem, když ve spolupráci s mezinárodními kolegy prozkoumali sedimenty v archeologickém nalezišti Pilauco Bajo. Již delší dobu byly zdejší vrstvy z období mladšího dryasu, tedy z období před 12 800 lety, v podezření pro původ v éře globálního kataklyzmatu. Jejich nynější přezkoumání tomu ovšem znovu dodává váhu.

Vědci zejména odhalili přítomnost mikroskopických částeček minerálů, které vznikají jenom za přítomnosti vysokých teplot. Sedimenty obsahovaly vysoké koncentrace platiny, zlata a železa, které se v přírodě vyskytují jen zřídka. Ještě neobvyklejší byla přítomnost chromu. Spolu s podobnými nálezy v sopečných horninách z And sedimenty naznačují, že v dané éře mohl Zemi snad zasáhnout nějaký kosmický objekt.

Impakt z pozdního dryasu

Naleziště, odkud pochází část chilských analyzovaných sedimentů,zdroj:UC Santa Barbara

Přítomné byly i mikroskopické vzorky uhlí a pylu, které indikují existenci rozsáhlých požárů. Tato hypotéza o kolizi Země v éře mladšího dryasu se neobjevuje poprvé – působí totiž jako náramně jednoduché vysvětlení jak pro pokles teplot, tak například i vymizení severoamerické megafauny. Požáry samotné však mohly vzniknout i bez kosmického dopadu. Kovy v sedimentech v Pilauco šanci na takový scénář ale snižují.

Nevíme přesně, zdali by za takovou kolizi mohl asteroid nebo kometa, popřípadě jejich úlomky. Momentální nejpravděpodobnější hypotézy mluví o tom, že původcem impaktu z mladšího dryasu mohly snad být fragmenty rozpadlé komety. Ty by v součtu nemusely mít za výsledek jeden velký impaktní kráter, takže by se nám geologické důkazy o dopadech zachovaly v menším měřítku. Impakt navíc mohl ovlivnit různé části světa trochu různým způsobem.

Grónská spojka

Možná si pamatujete, že o impaktu (či impaktech) v mladším dryasu neslyšíme poprvé. Je to vlastně pár měsíců nazpět, co se hypotéza dvakrát objevila v souvislosti s identifikací dvou možných kráterů pod grónským ledovým příkrovem. Dopad komety či jejích úlomků v Grónsku se s nynější prací se sedimenty z Chile nevylučuje - ba naopak, autoři aktuálního výzkumu se domnívají, že jejich zjištění dává grónskému nálezu o to větší váhu.

"Je to další důkaz, že nástup mladšího dryasu byl globálním jevem, který měl závažné důsledky pro život zvířat a lidí v dané době. Náš výzkum v Pilauco je konzistentní s předešlými studiemi," uvedl spoluautor chilské práce James Kenneth z UC Santa Barbara. Byl to ostatně právě Kenneth, který se spolu s jiným týmem podílel na objevu grónských kráterů.

Grónské ledovce stále čekají na výsledky přímého terénního průzkumu, chilskou práci bude navíc rovněž záhodno ověřit i na dalších nalezištích po světě. Alespoň prozatím se ale zdá, že hypotéza o dopadu kosmického objektu na Zemi před 12 800 lety dostává stále jasnější obrysy. Na druhou stranu, hypotéza impaktu rozhodně není nová a starší studie někdejší důkazy pro srážku zavrhly. Není tak vyloučené, že konsensus časem zvrátí i nynější porci zjištění. Odpověď na úvodní otázku tedy prozatím zní: nevíme!

Je ovšem otázkou, nakolik hypotetický impakt v mladším dryasu mohl znamenat zničující událost, a nakolik naopak spásu. Zpomalení oteplování o tisíc let nejspíše nepotěšilo tehdejší zástupce lidského druhu. Zároveň se však také impakt skoro překrývá s nejranějším nástupcem neolitické revoluce – není vyloučené, že kořeny zemědělství mohly sahat právě do prudkých změn klimatu v důsledku podobného dopadu.

To je však prozatím čirá spekulace. Snad nám o pravděpodobnosti a kontextu dopadu více řekne další výzkum.

Studie byla publikována v časopise Science Reports

Tagy: asteroid Planeta Země paleontologie sluneční soustava Vesmír komety věda a poznání doba ledová