Z periferie sluneční soustavy se blíží největší kometa, jakou kdy lidé mohli pozorovat
3. 10. 2021 – 9:45 | Vesmír | Pavel Jégl | Diskuze:
Nová pozorování ukazují, že ke Slunci letí kometa, která svými rozměry překonává všechny dosud pozorované „vlasatice“. Je větší, než se původně předpokládalo. Z jasnosti tělesa vyplývá, že její jádro má průměr 150 kilometrů.
Jmenuje se C/2014 UN271 Bernardinelli-Bernstein po svým objevitelích – astronomech Pedru Bernardinellim a Gary Bernsteinovi, kteří ji identifikovali letos v červnu.
Omyl astronomů
Kometu poprvé zachytily teleskopy v roce 2014. V té době byla vzdálena od Slunce jako Neptun, tedy 4,5 miliardy kilometru. To je třicetinásobek vzdálenosti Země od Slunce. Objekt nejprve unikl pozornosti. Astronomové ho mylně pokládali za planetku.
Až Bernardinelli s Bernsteinem, kteří pracují pro projekt Dark Energy Survey zaměřený na výzkum temné energie, poznali, že to je kometa.
„Měli jsme tu čest objevit největší kometu, jakou jsme kdy viděli a zachytit ji dostatečně brzy na to, aby bylo možné studovat a sledovat, jak se blíží a zahřívá,“ řekl v červnu Gary Bernstein.
Komety, zastarale vlasatice, jsou tělesa složená převážně z ledu a prachu. Obíhají po výstředné eliptické dráze kolem Slunce. Jsou pro ně typické ohony – částice komety směřující od Slunce.
Teď Bernardinelli a Bernstein s týmem spolupracovníků svůj výzkum komety podrobně popisují ve studii publikované v magazínu arXiv.
Poutník z periferie
Vesmírný posel přilétající z periferie sluneční soustavy překonává i slavnou kometu Hale-Bopp, která má průměr téměř 80 kilometrů a která předvedla okázalou show v roce 1997. Tehdy byl ze Země pozorován její dvojitý ohon, jeden modrý plynový a druhý nažloutlý prašný.
C/2014 UN271 Bernardinelli-Bernstein za sebou patrně zanechá i dosud největší nám blízkou kometu, stokilometrovou Sarbat, která sluneční soustavou proletěla roku 1729. Nemluvě o většině známých komet, které mají velikost jádra „jen“ několik kilometrů.
Pokud by do Země narazila, pak by kometa Bernardinelli-Bernstein, mohla vyhladit naši civilizaci. Avšak toho se nemusíme obávat, Zemi bezpečně mine.
Bernardinelli s Bernsteinem ve studii spočítali trajektorii komety, kterou objevili. V nejvzdálenějším bodě byla před 1,5 miliony let. Tehdy se nacházela od naší hvězdy ve vzdálenosti 40 400 AU (astronomických jednotek, 1AU = 149 597 870,7 kilometru). Ke Slunci se naposled přiblížila před 3,5 miliony let, ještě před počátkem naší civilizace. Od naší hvězdy ji tehdy dělilo 18 AU, tedy 2,7 miliardy kilometrů.
Teď se tento kolos podle propočtů ve studii nejvíc přiblíží Slunci v roce 2031, kdy by měl přiletět do oblasti oběžné dráhy Saturnu. Tato planeta je od Slunce vzdálena průměrně 1,42 miliardy kilometru. (Vzdálenost Země od Slunce se pohybuje mezi 147 až 152 miliony kilometrů.)
Poté kometa zase poletí zpět, do temné periferie sluneční soustavy, kde se zrodila. Tam v oblasti nazývané Oortův oblak byla stvořena spojováním zbytků po kondenzaci sluneční mlhoviny.
Při průletu Oortovým oblakem se na kometě hromadí zmrzlé plyny, které potom při průletu blíže Slunci vytvoří spektakulární kometární ohon.
Komety mohou být hrozbou pro Zemi, v minulosti na ní patrně způsobila hromadná vymírání. Jsou nebezpečnější než asteroidy, protože letí až 3,5krát vyšší rychlostí (až 70 kilometrů za sekundu). Rychlost se při výpočtu pohybové energie nárazu umocňuje na druhou, proto má kometa větší energii při dopadu než asteroid a způsobuje větší škody.
Chemie stará miliardy let
Podle dřívějších odhadů měl být kometa Bernardinelli-Bernstein jasná přibližně jako Pluto. Teď ale astronomové odhady největší jasnosti zvýšili na úroveň jasnosti Titanu, Saturnova měsíce.
Pro astronomy bude její návštěva v našem sousedství vítanou příležitostí k tomu, aby ji prozkoumali, a tak zjistili víc o jejím původu a také o vzdálených krajích sluneční soustavy.
Ledové horniny ze vzdálených krajů naší soustavy zůstávají od svého vzniku, před 4,5 miliardami let, víceméně nezměněny. Těkavé látky uzavřené v ledech komety by proto měly obsahovat informace o chemii vnější sluneční soustavy během jejího vzniku.