Měsíc, věrný souputník Země, se předvede v plné parádě. Přiblíží se k nám po eliptické dráze na pouhých 357 tisíc kilometrů, zatímco jindy může být vzdálen až 405 tisíc kilometrů. Zároveň bude na opačné straně od Země než Slunce a osvícený, tedy v úplňku. 

Uvidíte tak žlutý kotouč o 10 procent větší než při jiných úplňcích a zářivější dokonce o víc než 25 procent. Takovému úkazu se říká superúplněk, anebo superměsíc.

O tom, že superměsíc vypadá velkolepě, se můžete přesvědčit z následující fotogalerie.

Současný superúplněk má přezdívku květinový – a vzhledem k roční době je jasné proč.

Měsíc bude tentokrát Zemi nejblíž ve středu v 03:53 SELČ. Úplněk nastane ve 13:13, kdy už bude Měsíc za obzorem, takže tuto fázi neuvidíme.

Pozorovateli, pokud to dovolí proměnlivé počasí, se však Měsíc bude jevit jako největší nad ránem, kolem čtvrté hodiny, protože bude nad horizontem.

V některých oblastech, ne však v Evropě, ve středu bude možné pozorovat „krvavý superúplněk“, kdy ve vrcholu úplňku nastane úplné zatmění Měsíce. Během něj Měsíc prostupuje zemským stínem a zároveň na něj dopadají pozemské červánky, které naši přírodní družici zbarví do červena.

Tento jev bude patrný na jihozápadě Spojených států, v jihovýchodní Asii a v některých oblastech Oceánie. 

Bylo by lidstvo bez Luny?

Je to právě úplněk, kdy si můžeme uvědomit, jak je Měsíc pro nás důležitý. Bez něj by byl náš svět úplně jiný.

Obloha by se bez Měsíce změnila. V noci by pořád byla tma jako za novoluní (novu), kdy Luna nevychází, protože Slunce svými paprsky zalévá jen její odvrácenou tvář.

Jiné by také bylo podnebí. Měsíční gravitace zpomaluje rotaci naší planety. Bez ní by se Země otáčela rychleji, počasí by bylo divočejší, vanuly by silnější větry a také rozdíly teplot by byly výraznější.

Bez přirozené družice Země by mořský příliv a odliv téměř neexistoval. Moře a oceány by se jen tiše vlnily. Neexistovaly by plochy na mořských březích, které část dne zůstávají suché a část dne bývají zase zalité vodou. V těchto místech se přitom v pradávné minulosti Země začaly objevovat první zárodky života vycházejícího z moře.