Někdejší vesmírné závody Sovětského svazu se Spojenými státy střídá soupeření Čína-USA.

Astronauti, nebo tchajkonauti?

Americká vesmírná agentura NASA pod tlakem technických problémů odložila mise Artemis II a Artemis III, které měly s astronauty zamířit k Měsíci. Cílem Artemis II bylo letos v září Měsíc obletět. Artemis III pak měla o rok později na přírodní družici Země přistát s posádkou – poprvé od konce programu Apollo v roce 1972.

Obě ambiciózní mise byly posunuty o jeden rok. A co víc, visí nad nimi také otazník dalších průtahů. Ty by se dotkly celého programu Artemis, jehož cílem je postavit na Měsíci stálou stanici Gateway, kde budou kotvit vesmírné lodě.

Svou základnu na Měsíci ovšem plánují také Číňané. Přistání svých tchajkonautů na Měsíci chtějí stihnout ještě před rokem 2030. Dalo by se tedy usuzovat, že Američané mají pořád výrazný náskok. Ten se však v příštích letech může rozplynout jak pára nad hrncem.

V NASA se dnes ozývají hlasy, které připouští, že mise Artemis III se uskuteční nikoli v roce 2006, ale až po roce 2008.

Pokud se tyto skeptické odhady zhmotní a budou následovat další odklady amerického návratu na Měsíc, tak za pět, šest let mohou Američané a Číňané v krátkém časovém sledu přistávat ve stejné oblasti Měsíce, u jeho jižního pólu.

A nikde není psáno, že tam jako první dorazí Američané. Ředitel americké NASA Bill Nelson v rozhovoru pro magazín Politico varoval: „Měli bychom si dát pozor, aby se Číňané pod záminkou vědeckého výzkumu nedostali na určité místo na Měsíci a neřekli: ‚Držte se dál, jsme tady, je to naše území‘.“

Zatím program Artemis není pod takovým politickým tlakem, pod jakým byly lety Apollo v šedesátých letech minulého století.

Američané mají před Číňany pořád určitý náskok. Před Ruskem, které si vytýčilo neurčitý cíl přistát s kosmonauty na Měsíci někdy mezi 2031 až 2041, je ještě větší. Rusové ve vývoji vesmírných technologií viditelně zaostávají.

Už v závodech o první přistání člověka na Měsíci Američané tehdejší Sovětský svaz porazili.

V roce 1969 na Měsíci přistál v misi Apollo 11 lunární modul s Neilem Armstrongem a Edwinem Aldrinem a do roku 1972 zanechalo stopy v měsíčním prachu celkem dvanáct astronautů. Posledním byl Eugene Cernan, astronaut československého původu.

Sovětský kosmonaut nikdy na povrch Měsíce nevkročil a sovětský výzkum naší oběžnice se omezil na nepilotované sondy.

Prestižní závody

Čína se stala technologickou velmocí a pro Ameriku bude tvrdším oříškem. Číňané už přivezli z Měsíce vzorky a přistáli s lunárním vozítkem na jeho méně prozkoumané straně. Na Měsíci se tak za několik let mohou odehrát nejen vědecké a technologické, ale i prestižní závody.

Číňané pro lunární program vyvíjejí nosné rakety CZ‑10, kosmickou loď, přistávací modul a staví velkou startovací rampu na ostrově Chaj‑nan. Mají už komoru, která simuluje podmínky na Měsíci.

Objevilo se i video, které ukazuje, jak bude vypadat přistání tchajkonautů na Měsíci. (Přednáška šéfa Čínské korporace pro leteckou a kosmickou vědu a techniku Wu Jen-šenga o lunárním programu pro vás nebude patrně srozumitelná. Video si posuňte na 50. minutu, kdy začíná vlastní animace letu na Měsíc.)

Tento týden Čína oznámila, že v první polovině roku 2024 vyšle sondu Chang’e-6 na odvrácenou stranu Měsíce. Udělala to ve stejné chvíli, kdy ztroskotala mise lunární sondy Peregrine soukromé společnosti z Pittsburghu Astrobotic Technology, upozorňuje zpravodajská agentura Bloomberg. Sonda mimo jiné měla dopravit na Měsíc vědecká a technologická zařízení pro program Artemis.

Nejistoty jsou spojeny také s lunárním přistávacím modulem, který si NASA objednala u SpaceX. Společnost loni provedla dva testovací lety s nosnou raketou Super Heavy a vesmírnou lodí Starship, která má astronauty dopravovat z oběžné dráhy Měsíce na jeho povrch. Oba testy skončily explozí.

K tomu se přidávají problémy s elektrickými systémy modulu Orion i se skafandry. Také proto je výsledek nových vesmírných závodů otevřený.