Jak pozorovat přilétající ‚zelenou‘ kometu a jak zahlédnout i její ohon
13. 1. 2023 – 14:00 | Vesmír | Pavel Jégl | Diskuze:
Je to jedinečná příležitost vidět kometu malým dalekohledem, a možná i pouhým okem.
K Zemi se blíží pozoruhodná kometa a naše civilizace bude mít první a poslední příležitost ji zahlédnout. Vystopovali ji loni v březnu 2022 astronomové z kalifornské observatoře Palomar. Dostala označení C/2022 E3 (ZTF).
Hlavy vzhůru!
Výpočet oběžné dráhy C/2022 E3 ukázal, že to je kometa s dlouhou periodou, která se ke Slunci přiblížila naposledy před 50 tisíci lety.
To znamená, že vlasatice, která podle odhadů astronomů měří v průměru jeden kilometr, se naposledy přiblížila k Zemi v epoše, kdy Evropu obývali naši předci společně s neandrtálci.
Proč jsme její návrat zaznamenali teprve nedávno? Důvod vysvětluje server The Planetary Society. Kometa obíhající Slunce prolétala vzdálenými vnějšími částmi sluneční soustavy.
Kometa, zastarale vlasatice, je těleso složené ze zmrzlého oxidu uhličitého, metanu a vody smíchané s prachem a různými nerostnými látkami. Obíhá po výstředné eliptické dráze kolem Slunce. Je pro ní typický ohon směřující od Slunce. Vzniká zahříváním komety sluneční radiací a obsahuje prach.
Příležitostí zahlédnout vlasatici budeme mít nespočet. Celý měsíc teď bude cirkumpolární, což znamená, že nezapadne za obzor. V pátek 13. ledna bude viditelná nad obzorem v souhvězdí Pastýře
Kometu sleduje projekt Virtual Telescope Project a živě ji můžete vidět také na YouTube:
U komety je patrný zelený odstín. Je způsoben tím, že sluneční záření rozbíjí dvouatomární uhlík (C₂). Tento diuhlík vzniká, když sluneční záření působí na organickou hmotu na povrchu komety.
Komety se rodí ve vzdáleném Oortově oblaku daleko od Slunce. Některé z nich se dostanou na protáhlou eliptickou oběžnou dráhu, která má perihel (nejbližší bod oběžné dráhy) blízko u Slunce, a tak je můžeme pozorovat.
Uvidíme ji pouhýma očima?
Astronomové předpokládají, že C/2022 E3 se k Zemi už nevrátí. Naše civilizace ji tak bude pozorovat poprvé a naposled.
Here's the path through our solar system that comet C/2022 E3 (ZTF) will take in the coming weeks. After that, fuhgeddaboudit! #comet #astronomy pic.twitter.com/OjrzQEXnXw
— CCNY Planetarium (@CCNYPlanetarium) January 10, 2023
„Data naznačují, že její dráha je tak excentrická, že se již nevrátí a vyletí ven z naší sluneční soustavy,” cituje magazín Space Jessiku Leeovou z Královské observatoře v Greenwichi.
Kolem naší planety proletí zelený poutník nejblíž prvního února ve vzdálenosti 0,28 astronomické jednotky, což je zhruba 42 milionů kilometru. Tento den by měl být také nejjasnější.
„V té době poletí C/2022 E3 blízko severního nebeského pólu v souhvězdí Žirafy (pozvolna se tam přesune od souhvězdí Severní koruny), nad asterismem Velkého vozu, Díky její poloze na noční obloze bude možné ji poměrně snadno vyhledat malým dalekohledem. Předpokládá se, že během svého maximálního přiblížení k Zemi dosáhne až páté hvězdné velikosti a bude tedy možné ji pozorovat na tmavé obloze mimo města i na hranici viditelnosti pouhýma očima,“ píše se na webu Astro České astronomické společnosti.
Astronomové však radí, abyste se vybavili malým dalekohledem. Bez něj na nebi uvidíte jen objekt bez ohonu připomínající rozmazanou hvězdu. V každém případě ale vyhledejte místo s nízkou mírou světelného znečištění. Mapu světelného znečištění Česka si můžete prohlédnout tady.
Když se kometa přiblíží ke Slunci, její jádro se zahřeje a vnější ledové vrstvy se vypařují. Prach a plyn vytvoří atmosféru, nazývanou koma, a síla, kterou na komu působí sluneční vítr, zformuje ohon (ohony) mířící od Slunce. Komu i ohon osvětluje Slunce, proto mohou být pozorovatelné ze Země. Prach odráží sluneční svit a plyny září v důsledku ionizace.
A pokud vás zajímá aktuální poloha komety, zjistíte ji z následující grafiky. Najdete ji také na webové stránce The Sky Live.
Pohyb komety C/2022 E3 ZTF mezi 18. lednem a 15. únorem 2023. Vyznačena jsou nejvýraznější uskupení na obloze – Velký vůz a souhvězdí Kassiopeii a Orionu. Kometa bude pozorovatelná převážné nad severním obzorem. | zdroj:
Petr Horálek/FÚ v Opavě/Stellarium