Voda pokrývá 71 procent zemského povrchu. Proto má také Země při pohledu z vesmíru modrý nádech.

Podstatnou část vodní říše tvoří Tichý oceán (Pacifik). Rozlévá se na 30 procentech povrchu planety a v nejširším místě měří 19 000 kilometrů.

Jenže tenhle titánský oceán představuje pouze zbytky největšího oceánu v historii Země, upozorňuje v magazínu Live Science Brendan Murphy, profesor geologie na Univerzitě svatého Františka Xaviera v Novém Skotsku.

Ilustrace Země před 250 miliony let, kdy byl na naší planetě jediný kontinent Pangea a jediný oceán Panthalassa. Země se od svého vzniku před 4,5 miliardy let dramaticky vyvíjela. Moderní kontinenty se začaly formovat až před 300 miliony let. | zdroj: Profimedia

„Největším z oceánů na naší planetě bývala Panthalassa, což je řecký název pro všechna moře,“ říká Murphy.

Tento praoceán před 300 miliony až 200 miliony let, v dobách paleozoika a brzkého mezozoika, obklopoval superkontinent Pangea. Skládal se dnešního Tichého oceánu na západě a na severu, na jihovýchodě z oceánu Tethys. 

Jeden kontinent, jeden oceán

„Největší oceán vzniká, když se tvoří superkontinenty, protože pokud máte jen jeden velký superkontinent, pak kolem něj je jen jeden oceán,“ upozorňuje Murphy.

„To se patrně stalo několikrát,“ podotýká geolog. „A všechny světové oceány v těchto dobách byly co do velikosti srovnatelné.“

Zatím posledním superkontinentem byla Pangea, v níž do sebe zapadají dnešní kontinenty jako dílky puzzle.

Panthalassa zabírala přibližně přibližně 70 procent zemského povrchu, což odpovídá 360 milionům kilometrů čtverečních. Současný Pacifik se rozkládá na 165 milionech čtverečních kilometrů.

Megaoceán Panthalassa bývá označován za předchůdce Pacifiku. Má to prostý důvod – Tichý oceán se rozlévá v místech, kde se praoceán nacházel. 

Atlantik bude jednou větší než Pacifik

Pokud bychom ale pohlédli až do dob po zrodu Země, pak bychom mohli vidět ještě větší oceán, který však nebyl definován kontinenty. Zhruba 150 milionů let poté, co se Země zformovala, měla oceán, ale žádné kontinenty, takže celý povrch planety pokrývala voda.

Oceán tak pokrýval téměř 40 075 kilometrů obvodu Země měřeného na rovníku a celých 510 milionů kilometrů čtverečních zemského povrchu.

A jak budou vypadat oceány v budoucnosti?

Pokud se současné projekce tektonických desek vyplní, potom Pacifik, který držel titul největšího světového oceánu od zániku Pangey před 200 miliony let bude do 70 milionů let přehrazen Austrálií, která se posune na sever. Současně se bude rozšiřovat Atlantik, který rozlohou Pacifik překoná, říká Brendan Murphy v Live Science.      

Další spojení světadílů do jediného superkontinentu podle něj za 150 až 250 milionů let. Mají se naši potomci na co těšit?

Vědci na takovou otázku odpovídají záporně. Předpokládají, že klima na takové pevnině bude extrémnější než dnes. Pobřeží budou bičovat silné bouře, zatímco uvnitř kontinentu, kam nedosáhnou vlhké oceánské větry, se budou rozpínat rozlehlé pouště.