Hladiny oceánů a moří stoupají v důsledku klimatické změny, která se spojena s táním ledovců i mořského ledu a s tepelnou expanzí vody. Vědci odhadují, že do konce století se zvednou průměrně o 60 centimetrů. 

Leckde přitom bude vzestup hladiny ještě citelnější. Například na Novém Zélandu. Výzkum ukázal, že v ostrovní zemi hladina oceánu stoupne na mnoha místech do roku 2100 až o 1,2 metru.

The NZ SeaRise tool shows you how movement of the land and climate change combine to affect sea-level rise every 2km along our coastline. Check out https://t.co/AC9EsguIJ3 for projections and start planning for sea-level rise now. @WellingtonUni @gnsscience @niwa_nz pic.twitter.com/f6hItqtixX

— NZSeaRise (@NZSeaRise) May 1, 2022

Příčinou je jak vzestup hladiny, tak klesající pevnina v důsledku posuvů tektonických desek – Pacifické a Australské.

Ohrožená města

Mezi lety 1900 a 2008 stoupala hladina oceánu na novozélandském pobřeží v průměru o 1,7 milimetru ročně. Nyní roste ročně o tři až čtyři milimetry, v některých oblastech až o osm milimetrů.

Projekce pětiletého výzkumného programu NZ SeaRise financovaného novozélandskou vládou, na kterém se podílely desítky místních i mezinárodních vědců, přitom ukazuje, že tempo, jakým pobřeží klesá pod hladinu, se zvyšuje. Data z 7 434 míst na pobřeží naznačují, že nejvyšší nárůst hladiny nastává na jihovýchodě Severního ostrova, podél pobřeží Wairarapa.

„Tady je míra poklesu půdy vysoká a hladina moře by se v oblasti mohla do roku 2100 zvýšit o hodně přes jeden a půl metru,“ upozorňuje na webu NZ Herald docent Richard Levy, klimatolog z Univerzity královny Viktorie ve Wellingtonu, který se na výzkumném programu podílí.

Ohroženy jsou zejména městské oblasti. V hlavním městě Wellingtonu nová projekce očekává, že do roku 2040 stoupne hladina o třicet centimetrů, což se dosud očekávalo až po roce 2060.

Zranitelný je také Auckland, s 1,7 milionu obyvatel nejlidnatější město Nového Zélandu.

Ústup od pobřeží

„V současné době jsme na cestě, kdy by se globální oteplování mohlo stabilizovat na vzestupu o zhruba 2,7 stupně Celsia nad hodnotu z předindustriálního úrovní, “ upozornil jeden z výzkumníků, klimatický vědec Tim Naish.

Zmíněnou projekci označil Naish za „velmi překvapivou a trochu děsivou“. „Vyplývá z ní, že máme mnohem méně času na to, abychom se na vyšší ničivou hladinu připravili. Její dopady se projeví mnohem dříve, než jsme si dosud mysleli. Silnice a nemovitosti budou zaplaveny. Je to tak trochu děsivé,“ cituje Tima Naishe portál NZ Herald.

Experti očekávají, že zmíněná prognóza bude mít neblahý dopad na ceny nemovitostí na pobřeží a jejích pojištění.

Premiérka Jacinda Ardernová ujišťuje, že „adaptační plány“ na vyšší hladinu jsou připravovány. Počítají mimo jiné s přemístěním některých obcí a infrastruktury mimo ohrožené pobřeží. Ve vládních dokumentech se píše o „řízeném ústupu“ (od pobřeží).

„Spolupracujeme se samosprávami a pojišťovnami, abychom vyřešili, kdo ponese náklady. Neměli bychom je nechat na obyvatelích postižených oblastí,“ řekla premiérka v novozélandskému rozhlasu.

Snímek Jižního ostrova Nového Zélandu ze satelitu PROBA-V Evropské vesmírné agentury ESA. | zdroj: Profimedia

Horší než klimatická změna

Hrozbou pro nový Zéland však není jen globální oteplování. Ještě větším nebezpečím jsou pro zemi sopky.

Nový Zéland je pověstný sopkami. Nachází se tam doslova peklo na Zemi – ohnivý prstenec, tedy pás čítající 450 spících i aktivních sopek. Jedna z nich – Ngauruhoe – posloužila jako předloha pro Horu Osudu a pozadí úvodní bitvy. Pláně Gorgorothu nebo další mordorské scény byly točeny na svazích vulkánu Ruapehu.

Sopky Nový Zéland kdysi stvořily a vulkanologové upozorňují, že sopky ho také jednou mohou zničit.