Jsme zase „best in covid“, připomíná Andrej Babiš na twitteru. Upozorňuje tím na fakt, že počty nových případů nákazy v Česku a dalších státech Visegrádu stagnují, zatímco v některých jiných evropských státech rostou.

První výročí od mého prohlášení v srpnu 2020, že V4 je best in covid v Evropě. Po roce to zase platí. Držme si palce, aby to V4 a hlavně nám vydrželo https://t.co/qzlTx1olAk

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) September 1, 2021

Data i studie ukazují, že po podzimní a jarní explozi covidu, které v této zemi zanechaly desítky tisíc mrtvých, to je výrok nejen nepravdivý a demagogický, ale i cynický. A nynější nízká čísla infekcí, hospitalizovaných i obětí jsou pouze důsledkem toho, že máme vysokou míru ‚promořenosti‘.

Vědci z výzkumného centra RECETOX z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně ve své studii (tady) zjistili, že do března 2021 se virem SARS-CoV-2 nakazila více než polovina dospělé populace. A protože od té doby uplynulo pět měsíců, dá se předpokládat, že podíl nakažených se v zemí ještě zvýšil.

Pýcha předchází pád

Ze souhrnných statistik a analýz jasně vyplývá, že Česko se stalo jedním z nejvíc zasažených států epidemií covidu-19 na světě a další země Visegrádu (Slovensko, Polsko, Maďarsko) patří do stejné kategorie.

Babišův cynismus odhaluje následující graf, který zobrazuje kumulativní (úhrnný) počet obětí covidu připadajících na milion obyvatel v evropských zemích.

zdroj: Our World in Data

Graf vychází z dat shromažďovaných Univerzitou Johnse Hopkinse v americkém Baltimoru.

Poměřováno evropskými státy, Česko je v počtu obětí na milion obyvatel (2834) na třetím místě za Maďarskem (3119) a Bosnou a Hercegovinou (2998). Ve světovém měřítku se před tuto trojici dostalo jen Peru s 5938 oběťmi covidu na milionu lidí.

Sousední Německo a Rakousko mají ve srovnání s Českem zhruba poloviční počet obětí. Také Itálie a Švédsko v této statistice za Českem a Visegrádem výrazně zaostávají. Babiš je přitom často zmiňoval jako odstrašující příklady států, které epidemii nezvládly

Ze statistik ministerstva zdravotnictví (zde) vyplývá, že covid do 31. srpna v Česku připravil o život 30 404 lidí. K tomu se dají přičíst lockdowny, které za sebou zanechaly gigantické škody a které svým rozsahem vyčnívaly nad evropským průměrem, stejně jako zavřené školy.

Od uplynulého roku se prostě odstřihnout nemůžeme. Best in covid, pane premiére, nejsme a nikdy už nebudeme. 

Nakonec zbývá otázka:

Proč Česko kleslo tak hluboko?

Příčinou je lehkomyslnost v létě a na počátku září. Andrej Babiš tehdy smetl ze stolu rozhodnutí ministerstva zdravotnictví o návratu k rouškám, a tak otevřel druhé vlně dveře dokořán.

Následující kalvárie se však nedá přičítat jen populistickému Babišovi. Mnozí experti spoléhali na to, že hlavní útok koronaviru máme za sebou a upozorňovali na „robustní“ kapacity českého zdravotnictví. Výstižně to v rozhovoru pro Český rozhlas Plus popsal biochemik Jan Konvalinka. Přirovnal naše reflexy k žábě:

„Trvalo mu (zdravotnickému systému) déle než v některých jiných zemích, než byl nasycen. Takže věci dlouho vypadaly dobře… Mám z toho pocit jako v příkladu se žábou. Když ji hodíte do horké vody, vyskočí. Ale když ji hodíte do studené vody, kterou přihříváte, tak si zvykne a zůstane tam. Mám pocit, že jsme si zvykli na ta strašlivá čísla, a to byla velká chyba.“