První meteory z roje dorazily už 1. ledna. Jejich vrchol je však teprve před námi, nastane v noci na úterý 4. ledna. Kvadrantidy, které se k Zemi každý rok vracejí, během něj vytvoří až stovku zářících „hvězd“ za hodinu. A pozorovat je můžete až do pondělí 10. ledna.

Je to záhadný roj. Dodnes se přesně neví, z jakého mateřského tělesa vlastně pochází. Nejdřív za ně astronomové pokládali kometu 96P Machholz obíhající Slunce jednou za 5,2 roku. Poté však astronom Peter Jenniskens z NASA vyslovil hypotézu, že to je úlomek už před pěti stoletími vyhaslé komety označené katalogovým číslem C/2003 EH1.

Maximum meteorického roje Kvadrantid ve slovenské Oravské Lesné v roce 2020. Také na tomto snímku vidíte meteory v „barevném provedení“. | zdroj: Facebook/Petr Horálek

Roj vyvrcholí v pondělí ve 21:40. V té době bude do ovzduší přilétat nejvíc meteoroidů. Místo, odkud budou svítící meteory vylétat (radiant), leží v souhvězdí Pastýře. Nejdřív bude nízko nad severním obzorem. poté však vystoupá a meteory budou vidět líp.

Světelné záblesky, které na nebi při pozorování Kvadrantid uvidíte, jsou vyzářenou energií plynů v ovzduší Země. Meteory předávají pohybovou energii atomům plynů, které se jí zbavují formou fotonů, tedy nositelů světla. Samotné meteory třením o molekuly vzduchu shoří.

Stará astronomická mapa ze 17. století zobrazující souhvězdí Pastýře, odkud vylétají Kvadrantidy. Na obrazu, nakresleném na základě pozorování astronoma Johannese Heveliuse v 17. století, vidíte Kvadratidy jako pastýře držícího kopí, srp a dva psy. Souhvězdí Pastýře (latinsky Bootes) leží na severní obloze a bylo jedním ze 48 souhvězdí popsanými už astronomem Ptolemaiem ve druhém století. Dnes patří mezi 88 souhvězdí definovaných Mezinárodní astronomickou unií. | zdroj: Profimedia

Podmínky pro sledování může ztížit oblačnost. Pokud se ale mraky roztrhají, měl by být pohled na roj skvělý, protože Měsíc bude krátce po novu (novoluní). V této fázi není přivrácená část jeho povrchu k Zemi osvětlena Sluncem. Jinými slovy, je to fáze, kdy je Měsíc přikloněn k Zemi pouze neosvětlenou stranou, takže naše přirozená družice neruší výhled na nebe svým svitem.

Meteory z roje Kvadrantid patří mezi nejpomalejší – do zemské atmosféry vstupují rychlostí 41 kilometrů za sekundu. Vrací se každý rok, přesto se dají nazvat pomíjivým úkazem.  Jupiter je svým gravitačním působením vytlačuje mimo oběžnou dráhu naší planety, takže už za necelých tisíc let budou Kvadrantidy pro lidstvo jen vzpomínkou.