Klimatická změna musí začít u korporací

VIDEO MAGAZÍN - Příroda autor: Ladislav Loukota

Hrst korporací může mít na vznik ekonomiky přátelštější k životnímu prostředí větší vliv než vlády, upozorňuje studie environmentalistů ze Stockholmské univerzity.

Tady začíná klimatická změna

Tady začíná klimatická změna,zdroj: Profimedia.cz

Soukromý sektor nemá u klimatických aktivistů dobré jméno. Hon za zisky je označován, přinejmenším za cosi zbytečné ve srovnání s kolabující přírodou. Anebo rovnou za hlavní příčinu poškozování ekosystémů.

Samozřejmě mnohdy platí, že aktivity soukromých společností přírodní zdroje drancují. Soudobí aktivisté se ale nejčastěji obracejí na představitele států, po nichž v zásadě požadují regulace.

Jenže korporátní pravidla zisku můžou hypoteticky jít ochraně přírody na ruku mnohem víc než politici. Tvrdí to aspoň nová studie týmu environmentalistů pod vedením Carla Folkea ze Stockholmské univerzity.

Z OSN na Wall Street

Pro studii je vliv nadnárodních společností na klima klíčový. S trochou nadsázky by se dalo říct, že s projevem v newyorské budově OSN by se Gretě Thunbergové vyplatilo popojít kousek na Wall Street.

Folke se svým týmem vychází z identického myšlenkového základu - tedy reflexe, že hrst nadnárodních korporací se stala hlavní silou formující globální propojený systém populace i ekonomiky. Studie přímo vypočítává, jaký vliv mají soukromé segmenty ekonomik na konkrétní biomy.

profimedia-0472612662greta

Plamenný projev Grety Thunbergové na klimatickém summitu ohřál planetu téměř o jeden stupeň Celsia!,zdroj:Profimedia.cz

Ekonomové dlouhodobě mluví o bezprecedentní koncentraci bohatství a fúzí velkých společností do ještě větších, což jim logicky dává velkou moc. To není žádná konspirace. Podle Folkeho práce jsou však korporace pro ekologii možná špatným pánem, ale potenciálně dobrým sluhou.  

Zisk totiž, zjednodušeně řečeno, může pocházet nejen z těžby minerálů a kácení lesů. Zisk generují zákazníci. A čím více zákazníků bude poptávat (a platit) za aktivity spojené s ochranou přírody, tím více soukromého sektoru na podobnou poptávku uslyší.

Folke mluví o jakémsi segmentu "korporátní správy biosféry" (Corporate Biosphere Stewardship), který by vyměnil současný systém závislý na fosilních palivech za systém postavený na obnovitelných zdrojích a údržbě přírodních oblastí.

Co to znamená?

Folkeho práce si je vědoma skeptického pohledu na morální odpovědnost korporací, na koncentraci moci i toho, že udržitelná povaha ochrany přírody se dost špatně slučuje s kapitalistickou ideou růstu. Na druhou stranu se však domnívá, že pokud by velcí hráči byznysu byli s to změnit své chování a reorganizovat své vlastní podniky vstříc efektivnější ochraně přírody, změnilo by to ekonomické paradigma i pro malé a střední podniky, o chování vlád nemluvě. 

Do jisté míry podobnou úpravu chování můžeme vidět již na deklaracích velkých společností (ne všech), které naskakují na enviromentální trendy tu autozákazem plastových brček, tam zase servírováním masa ze zvířat žijících v otevřeném chovu. Bude-li však poptávka zákazníků po podobném chování pokračovat, mohly by podobné kroky být pověstnými prvními vlaštovkami.

Folke neupřesňuje, co korporátní správa biosféry znamená, lze si pod ní ale představit ekoturismus do chráněných oblastí, obnovitelnou energetiku (včetně jaderné), elektromobilitu, enviromentální úpravy měst, ale teoreticky i geoinženýring, zalesňování a opětovnou obnovu poškozených oblastí či vyhubených druhů.

Za něco z toho můžou platit jednotlivci. Za něco spíše vlády skrze daně.

Nakonec ani nekonečný růst není při ochraně Země nemožný - dravější segmenty průmyslu jako těžba minerálů se můžou přesunout do zbytku nekonečného vesmíru. Samozřejmě, budeme-li mluvit o horizontu generací, nikoliv pár let.

Pravdou je, že kromě čistého tržního mechanismu (poptávka mas) Folke zmiňuje i nutnost regulací/zvýhodnění enviromentálních praktik. To se zastáncům pravice už bude líbit méně než reakce na enviromentální tužby rostoucího počtu zákazníků. 

Je samozřejmě otázkou, zda počet zákazníků preferujících enviromentální řešení převáží nad zákazníky, kteří si vystačí s řešením levnějším a méně ekologickým. Zde však přichází na pomoc počínající éra průmyslu 4.0, který slibuje pomocí automatizace a 3D tisku snížit cenu materiální produkce prakticky všech komodit - od aut přes domy až po potraviny.

Spolu s vhodně zacílenými daňovými úlevami by Folkeho korporátní správa biosféry mohla být minimálně stejně výnosná jako méně ohleduplné obchodní praktiky. (Možná.)

Spojité nádoby

Může se taková vize naplnit? Těžko soudit z kávové sedliny, staly se však i divnější věci. Folkeho práce toliko shrnuje, že velcí hráči soukromého sektoru na to mají možnosti, neřeší už, jak či kdy by se to mělo stát. 

Přesto Folke nabízí zajímavé možnosti. Za 100 let v éře fúzních elektráren poháněných běžnou mořskou vodou může působit idea, že většinu paliv lidstvo kdysi pracně těžilo ze země podobně primitivně, jako dnes to, že ještě tři století zpátky pracovala více než polovina populace v zemědělství.

Dnes v zemědělství pracují 3 až 5 procenta produktivních lidí, přesto zbytek populace není nezaměstnaný, ale dokonce se snížila i cena potravin a zvýšily výnosy. Změnily se technologie, ale o poptávka a ekonomické paradigma.

profimedia-0381545130climate corporation

Korporace ždímají zdroje planety,zdroj:Profimedia.cz

Enviromentálně přátelštější chování soukromého sektoru nakonec bude zřejmě nevyhnutelné, jakmile ve velkém dorazí negativní vlivy změny klimatu. Možná, že "vyřeší" i současnou koncentraci moc do několika megakorporací - pokud se staří hráči nepřizpůsobí novému paradigmatu, budou jednoduše nahrazeni hráči novými.

Alespoň tedy budeme-li se na budoucnost dívat jistou optimistickou optikou. Jenom máloco je však v historii - a to nejen u lidí - takovou konstantou jako snaha o nekonečný růst za měnících se podmínek. Navzdory antikapitalistické rétorice klimatických aktivistů se tak dost dobře může stát, že jejich volání po změně spíš než vlády vyslyší korporace. Na druhou stranu, začalo by se měnit chování soukromého sektoru bez aktivistů?

Zdali se ovšem korporátní správy biosféry dočkáme dostatečně rychle i pro zbytek pozemského biomu, si budeme muset teprve počkat.

Studie byla publikována v časopise Nature

Tagy: ekologie změna klimatu korporace věda a poznání vědecký výzkum a studie