Změny klimatu se do roku 2050 mohou stát existenční hrozbou pro lidstvo

- Příroda autor: Radek Chlup

Konec klimatických změn sice není nemožný, ale současná situace je stále zoufalejší. Podle nové analýzy se bez okamžité a drastické akce v globálním měřítku může stát oteplování Země do roku 2050 existenční hrozbou pro lidstvo, kterou už nepůjde zvrátit. Pokud v příštích 30 letech nenastolíme potřebná opatření, naše planeta se oteplí o tři stupně Celsia, což povede ke zhroucení lidské civilizace, jak ji známe.

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: Profimedia.cz

Nová zpráva, kterou napsal ředitel Národního centra pro obnovu klimatu David Spratt a Lan Dunlop – bývalý předseda World Coal Association, je hodně drsným pokračováním studie Národního centra pro obnovu klimatu z roku 2018, která zjistila, že současné modely až příliš často podceňují ty nejextrémnější scénáře globálního oteplování. Zprávu podpořil i australský šéf obrany – admirál Chris Barrie, který v ní uvádí, že pokud v příštích 30 letech nepřijmeme opatření v oblasti klimatu, je pravděpodobné, že se naše planeta bude ohřívat o tři stupně Celsia, což povede ke kolapsu naší civilizace.

Svět úplného chaosu

Země bude jako obrovský rozpálený skleník. Pětatřicet procent půdy po celém světě a 55 procent světové populace bude vystaveno vysokým teplotám, přičemž nejméně 20 dní v roce budou po celém světě panovat smrtelná horka, která budou za hranicí lidského přežití. Zhroutí se korálové útesy, amazonský deštný prales a Antarktida. Severní Ameriku budou opanovat ničivé požáry a extrémní vlny sucha. Velké řeky v Asii zčásti vyschnou a dostupnost vody klesne na kritickou hranici, což bude mít dopad na nejméně dvě miliardy lidí po celém světě.

Dešťové srážky v Mexiku a střední Americe klesnou na polovinu a zemědělství nebude v takto suchých podmínkách životaschopné. Smrtelná horka za hranicí lidského přežití zde budou i po dlouhých 100 dní, což povede k přesídlení více než miliardy lidí. "Tento scénář poskytuje pohled do světa úplného chaosu, ve kterém jsou výzvy globální bezpečnosti ohromující. Panika se stane normou," píší autoři ve zprávě.

Chce to masivní mobilizaci zdrojů bez emisí

Existuje podle nich jen jediné řešení – průmyslová, energetická a ekonomická strategie v celosvětovém měřítku, která by zahrnovala nulové emise uhlíku, ale nebyla by zaměřena na klimatické dlouhodobé modely. Především je totiž potřeba plánovat extrémní scénáře.

"Aby se toto riziko snížilo a lidská civilizace se ochránila, je v nadcházejícím desetiletí potřeba masivní globální mobilizace zdrojů, aby se vybudoval průmyslový systém s nulovými emisemi pro obnovu bezpečného klimatu," stojí ve zprávě. Podle autorů by to bylo podobné jako záchranná mobilizace ve druhé světové válce.

Oteplování by do roku 2050 mělo dosáhnout sice 2,4 stupně Celsia, ale pravděpodobně budou tyto scénáře ještě horší. Klimatické modely totiž neberou v potaz smyčky zpětné vazby, které by mohly tohle oteplování ještě zesílit o 0,6 stupně Celsia a více  – uvolňování skleníkových plynů z permafrostu, ztráta ledovců v západní Antarktidě a úbytek kyslíku z oceánů, půdy a zemské atmosféry. Je třeba poznamenat, že ani to není ještě zdaleka extrémní scénář. Je asi pětiprocentní šance, že oteplování může do roku 2050 překročit hranici 3,5 až 4 stupně Celsia.

Studie byla publikovaná na Science Alert.

Tagy: globální oteplování klimatické změny zvířata a příroda věda a poznání