Kolik času byste měli strávit v přírodě? Alespoň dvě hodiny týdně

- Člověk autor: Ladislav Loukota

Péče o duševní hygienu měla v minulosti mnohdy pramalou pověst, čím více však lidstvo pracuje a hekticky žije ve městech, tím více se mentální zdraví dostává do popředí. Polovina obyvatel světa dnes žije v rozsáhlých urbanizovaných aglomeracích. Do roku 2050 to nejspíše budou již dvě třetiny. Drtivou většinu historie však lidé takto pohromadě nebyli - a naše přirozená touha po přírodě tak dílem zvyšuje i depresi obyvatel měst. Kolik času by však bylo třeba mimo běžný vzhled velkoměsta strávit?

Ilustrační snímek

Ilustrační snímek,zdroj: Profimedia.cz

Cesta z města

V aktuální studii Exeterské univerzity výzkumníci sebrali data od skoro 20 tisíc lidí a zjišťovali, kolik času který z nich stráví v přírodě, a do jaké míry je jeho či její duševní stav v pohodě. V obou skupinách se při pohledu na celkovou statistiku vyjevilo jako klíčové kritérium dobré duševní kondice: 120 minut strávených v zeleni. Jednalo se přitom o časovou sumu, která se objevovala u žen i mužů, různých věkových skupiny a také různých příjmových skupin. Je tedy poměrně malá šance, že výsledek lze vysvětlit jinými vnějšími vlivy, jako právě různým příjmem nebo věkem.

Po zvýšení zeleně v městech dnes volá řada aktivistů, politiků i vědců. Starší korelační studie například naznačují, že pobyt poblíž zeleně může snižovat riziko rozvoje duševních poruch, ale třeba i autismu. Jak už to chodí v případě podobných prací, mnohdy není zcela jisté, zdali mezi daty existuje i kauzální spojení. Těžko ale rozporovat, že města s parky jsou příjemnější než města bez parků. V poslední době se navíc městská zeleň vytahuje jako prostředek snížení sucha a vysokých teplot.

Efekt exeterské studie byl objeven i v rámci městských a venkovských zelených ploch, jako jsou parky. Majorita sledovaných lidí po práci vlastně vyrazila pouze do roztroušených kusů zeleně vzdálených typicky do tří kilometrů od bydliště. Dvouhodinovou cifru bylo rovněž možné rozmělnit na více dnů - v zásadě tedy stačí mezi stromy vyrazit jenom na 20 minut denně. Co je však ještě podstatnější, pod dvouhodinový limit nebyly pozorovány praktické žádné duševní benefity.

Ale proč?

"Je dobře známo, že výlet do přírody může být dobrý pro zdraví a pohodu lidí, ale až dosud jsme nebyli schopni říci, kolik času je nutno mu obětovat," sdělil v práci Mat White z exeterské lékařské školy, "Dokonce i návštěva městských zelených ploch se jeví jako prospěšná. A limit dvou hodin v týdnu je zřejmě dostatečně realistickým cílem, vzhledem k tomu, že může být rozložen na celý týden."

Vzdor trendům v Evropě a dílem i Americe se však zdá, že 21. století bude mít pramalé pochopení pro lidské tužby po minimální nutné míře zeleně. Do roku 2050 by na planetě mělo být 9,8 miliardy obyvatel a městské aglomerace tak budou ještě hustší než dnes. Teoreticky je sice možné, že nápady jako zelené střechy, zelené mrakodrapy nebo zelená fasáda dovolí i obyvatelům velkoměst vychutnat si jistou nutnou míru chloroplastů. U extrémně nahuštěných urbanistických ploch, jako je Hong Kong nebo Singapur, o tom lze ale pochybovat.

Nabízí se nicméně otázka, zdali by bylo možné naše smysly ošálit i pomocí jiných technologií. Pomohlo by to možná vysvětlit, jakými mechanismy je zeleň pro lidské zdraví tak prospěšná. Našly by se stejné mentální benefity například u hráčů videoher, kteří strávili s VR helmou dvě hodiny na hlavě ve virtuálním lesíku? Pokud ne, znamená to, že na lidi mají vliv rostlinami vypouštěné chemikálie? A pokud ano?

Exeterská práce na podobné otázky neodpovídá - snad se však na taková témata podívají autoři nějaké jiné, budoucí práce.

Studie byla publikována v časopise Scientific Reports

Tagy: duševní zdraví zdraví a životní styl věda a poznání