Konečně víme, jak zní Mars: První dokonalá audionahrávka z rudé planety
12. 3. 2021 – 8:24 | Vesmír | Pavel Jégl | Diskuze:
Americká vesmírná agentura NASA zveřejnila první kvalitní audionahrávku robotického vozítka Perseverance z Marsu.
Dalo by se tomu říct hudba z Marsu. Zachytila ji sonda Perseverance. Jako první přístroj vyrobený lidmi realisticky zaznamenala šum větru na Marsu. (Jeho poryvy jsou nejsilnější zhruba v polovině záznamu.)
NASA/JPL Caltech
Že to zní jako vítr na Zemi? Nina Lanzaová, vedoucí týmu pro průzkum planet v Národní laboratoři Los Alamos v Novém Mexiku k tomu na webu ProfoundSpace.org říká: „Mít zvuk jiné planety je další způsob, jak si můžeme uvědomit, že i jinde ve vesmíru může být leccos podobné a povědomé.“
Robotický rover, který zvuk zaznamenal, je osazen dvěma mikrofony. První je umístěn v přístroji SuperCam nad trupem. Jeho úkolem je zejména zachytit zvukové vlny, které vzniknou poté, co laser dopadne na vybraný objekt. Z rozboru vln se potom určí tvrdost a jeho další vlastnosti.
Druhý mikrofon je na boku roveru. Z něj pochází krátká audionahrávka pořízená hned po přistání 18. února. Na ní však šum větru přehlušily zvuky vydávané přístroji sondy. Teprve nyní zveřejněná nahrávka poskytla kvalitní záznam marsovského větru.
Perseverance, přezdívaná Percy, už na Marsu ujela první metry a začala dělat vědu. Pomocí přístroje SuperCam zaměřila tři metry vzdálené skalisko, které NASA nazvala Yeehgo. V řeči indiánského kmene Navajo to znamená píle. Kámen začala Percy osahávat laserem a na Zemi už poslala první data.
SuperCam bude analyzovat nejen horniny, ale také atmosféru a složení prachu
Percy dosedla v kráteru pojmenovaném Jezero. Kráter byl před miliardami let - v době, kdy se Mars podobal dnešní Zemi - plný vody a mohl v něm existovat mikrobiální život. Právě po jeho stopách má pátrat. Je to dosud nejsofistikovanější přístroj pro průzkum Marsu.
Mise chytrého vozítka o rozměrech 3krát 2,7 metru je také pokládána za předvoj letu člověka na Mars. Perseverance prozkoumá možnosti výroby kyslíku z marsovského oxidu uhličitého.
Pojízdnou laboratoř, jejíž životnost je plánována na jeden marsovský rok, tedy 687 pozemských dnů, vyrobila a řídí Jet Propulsion Laboratory z kalifornské Pasadeny, filiálka americké vesmírné agentury NASA.