Před patnácti lety nalezli badatelé v Denisově jeskyni na ruském Altaji výjimečné věci – kousek malíčku, několik zubů a spodní čelist. To vše patřilo člověku, který žil před 50 000 lety.

V chladném vysokohorském podnebí se v kosti zachovalo nepoškozené DNA, takže ho genetici mohli částečně přečíst. Analýza ukázala, že kůstka nepatřila neandertálci ani Homo sapiens, ale do té doby neznámému druhu. A později bylo nalezeno ještě několik dalších pozůstatků stejného druhu.

Nově objevenému druhu se začalo říkat denisované.

Genetické znaky z mitochondriální DNA u jednoho z archeologických nálezů umožnily vědcům nakreslit portrét mladé denisovanské ženy – vidíte ho na náhledovém obrázku. Z něj je patrné, že dívka měla širší obličej než neandertálci nebo moderní lidé a také delší zubní oblouk.

Genetické stopy z křížení

Když moderní lidé zhruba před 60 000 lety zamířili z Afriky na sever, navazovali styky nejen s neandertálci, ale i s denisovany. Mnohdy byly důvěrné.

Důkazem křížení Homo sapiens s denisovany jsou genetické stopy denisovanů v DNA současných lidí.

V nové studii, publikované v časopise PLOS Genetics, vědci zjistili, že jedna z nejrozšířenějších stop genetického dědictví po denisovanech, varianta genu SLC30A9, patrně pomohla našim předkům přizpůsobit se chladnému podnebí. Na ně potřebovali být denisované, obývající oblasti Sibiře a Tibetu, dobře adaptováni.

Varianta genu SLC30A9 souvisí s regulací zinku v našem těle. Zinek je základní stopový prvek, který je důležitý pro lidské zdraví a hraje významnou roli při přenosu informací uvnitř buněk i mezi nimi.

Vědecký tým zjistil, že pozorovaná denisovanská genetická varianta mění rovnováhu zinku v buňkách, a tím i náš metabolismus tak, že se lépe vyrovnáváme s nehostinným chladným prostředím.

Jenže nic takového jako oběd zdarma neexistuje. Za tuto genetickou výhodu jsme zaplatili. Vědci ve zmíněné studii upozorňují, že míchání genů zvýšilo náchylnost současných lidí k psychickým poruchám.

Odnesla to naše psychika

Transport zinku má zásadní úlohu v nervovém systému a v celkovém duševním zdraví. Denisovanská genetická varianta je proto také spojena s větší náchylností k různým psychickým onemocněním.

Mezi ně patří zejména deprese, obsedantně-kompulzivní porucha, schizofrenie, mentální anorexie, porucha hyperaktivity, porucha autistického spektra a bipolární porucha – stavy, kterými každoročně trpí stovky milionů lidí.

Ačkoli denisované žili převážně v Asii, kde také jejich stopa před 15 000 lety zmizela, genetické dědictví tohoto druhu se neomezuje na jednu určitou zeměpisnou oblast. Varianta zmíněného genu se rozšířila nejen do asijských, indických, tichomořských a amerických populací, ale také do populace evropské. Nyní se vyskytuje u 4 až 6 procent neafrických moderních lidí.