Používání lysohlávek není ničím novým. Moderní západní lékařství je sice objevilo až v polovině dvacátého století, šamanské malby ze severní Afriky či záznamy o předkolumbovských rituálech ve střední Americe ale výmluvně naznačují, že lidská zkušenost s lysohlávkami sahá do daleké minulosti.

Možné lékařské využití lysohlávek dnes zkoumá řada pracovišť po celém světě, a to včetně českého Národního ústavu duševního zdraví. Psychoaktivní složka "houbiček" by už brzy mohla pomáhat v boji proti úzkosti, závislosti na tabáku či alkoholu, obsesivně kompulzivní poruše, nebo při zlepšování psychického stavu nevyléčitelně nemocných pacientů.

Vpravdě průlomová zjištění ale přinesl nedávný výzkum britských vědců, kteří potvrdili, že by lysohlávky mohly pomoci v boji proti těžkým a na jinou léčbu neodpovídajícím depresím.

Deprese zcela ustoupila, nebo se alespoň snížila

Vědci samozřejmě účastníkům studie nepodávali samotné houby, ve kterých se obsah psychoaktivní látky jen velmi těžko odhaduje. Nasadili rovnou látku samotnou, která po latinském názvu lysohlávek Psilocybe nese jméno psilocybin.

Devatenáct účastníků studie nejprve dostalo menší dávku psychoaktivní látky a s týdenním odstupem látku vyšší. Tito lidé zároveň podstoupili sken mozku prostřednictvím funkční magnetické rezonance, a to před podáním psilocybinu i po něm.

V souvislosti s tím vědci sledovali jejich psychický stav, a to až do doby pěti týdnů po podání látky. Výzkumníci se soustředili zejména na dlouhodobé změny ve fungování mozku po podání psilocybinu, o nichž se někdy uvažuje jako o svébytné fázi účinkování drogy charakteristické snížením stresu a zlepšenou náladou.

Podání psilocybinu vedlo u všech účastníků studie k rychlému a razantnímu zlepšení depresivních stavů. U více než poloviny lidí, kterým byl psilocybin podán, dokonce podle jejich vlastních odpovědí ustoupila deprese kompletně. U všech účastníků studie kromě jednoho zůstala deprese snížená i pět týdnů po podání psychoaktivní látky. I po tak dlouhé době takřka polovina původně depresivních jedinců stále nevykazovala známky choroby.

Snižuje prokrvení části mozku spojené s depresí

Co se týče konkrétních změn ve fungování mozku, podání psilocybinu vedlo ke snížení prokrvení dlouhé řady oblastí mozkové kůry a části amygdaly. Tato mozková struktura je úzce spojena s prožíváním emocí a ukládáním emočně zabarvených vzpomínek. Silné prokrvení amygdaly bylo už dříve spojováno s depresivními stavy.

Výsledky nové studie navíc ukázaly jasnou souvislost mezi snížením jejího prokrvení a mírou, do které deprese ustoupily. Zdá se tak velmi pravděpodobné, že psilocybin snižuje depresivní stavy právě prostřednictvím vlivu na tuto část našeho nervového centra.

Dalším zajímavým poznatkem je, že největší zlepšení depresivních příznaků vykazovali ti účastníci studie, kteří po užití psilocybinu prožívali nejhlubší a nejsilnější mystické prožitky. Mnoho dílků skládačky ale stále čeká na doplnění.

Mění propojení mozkových oblastí

Ukazuje se například, že podání psychedelik jako je psilocybin vede k bezprostřednímu rozbourání stávajících propojení v rámci mozku. Spojení mezi oblastmi, které byly úzce funkčně provázané, se rozvolňují, zatímco silnější propojení zakládají vzdálenější části mozku. Původní struktura a intenzita spojení se po odeznění nejsilnějších účinků psilocybinu samozřejmě obnovuje.

Takovýto "reset" ale může být klíčovým krokem při boji s depresemi, které neodpovídají na standardní léčbu, a které mohou pramenit z nestandardního charakteru funkčních propojení mezi mozkovými oblastmi u hluboce depresivních jedinců.

Psilocybin by v každém případě mohl být dlouho hledanou zbraní v boji proti hluboké a těžko léčitelné depresi a nelze vyloučit, že podobné, nebo ještě lepší výsledky v léčbě psychických onemocnění mohou vykázat i další psychedelické látky přírodního původu.