Vizionář a majitel SpaceX Elon Musk upozorňuje, že člověk se musí stát meziplanetárním druhem, jinak zanikne s tím, jak na Zemi skončí podmínky pro život. Jaká však bude naše vesmírná budoucnost?

Dokážeme se vypořádat s drsným prostředím vesmíru a cizích planet? A budeme schopni se rozmnožovat v mikrogravitaci a radiaci mimo zemskou atmosféru?

Druhou otázkou se zabývali v experimentu s myšmi japonští vědci. Jejich odpověď zní: Možná.

Na orbitě pěstovali myší embrya

Vědcům se v prvním experimentu svého druhu podařilo na vesmírné stanici ISS za podmínek mikrogravitace vypěstovat myší embrya. A ta se normálně vyvíjela.

Myší embrya kultivovaná na palubě Mezinárodní vesmírné stanice. | zdroj: Wakayama et al.

Výsledky experimentu, který navrhl a vedl molekulární biolog Teruhiko Wakayama z univerzity v Jamanaši, ukazují, že myší embrya mohou alespoň v prvních fázích ve vesmíru přežít. Vědci svá zjištění shrnuli ve studii publikované v magazínu iScience.

Výzkumníci oplodnili myší embrya. Vyvinuli je do dvoubuněčného stadia, zmrazili a odeslali na stanici ISS, kde je astronauti ve speciálním přístroji rozmrazili a čtyři dny kultivovali. Na konci experimentu je uložili do paraformaldehydu, aby mohla být bezpečně dopravena na Zemi a analyzována.

Ve výzkumu použili vědci tři sady embryí. První kontrolní sada byla kultivována na Zemi v gravitačním prostředí, druhá na ISS v simulované zemské gravitaci. A konečně třetí pěstovali astronauti v podmínkách mikrogravitace.

Míra přežití obou skupin na palubě ISS byla nižší než na Zemi, ale embrya, která přežila, se vyvíjela normálně. A to je podle výzkumníků povzbudivé zjištění.

„Embrya kultivovaná v podmínkách mikrogravitace se normálně vyvinula v blastocysty,“ píší vědci ve studii s odkazem na buňky, z nichž se následně vytvoří plod a placenta. „Z toho se dá usuzovat, že plody savců mohou být schopny vyvíjet se ve vesmíru,“ upozorňuje vědecký tým složený z expertů národního institutu Riken a univerzity v Jamanaši.

Na zjištění, zda se dá těhotenství ve vesmíru zvládnout, je třeba ještě hodně pracovat. Výzkum nebral v úvahu například účinky radiace, která je ve vesmíru mnohem vyšší než na Zemi.

Vývoj byl také zastaven ve stadiu blastocysty. Odborníci při analýze blastocyst zaslaných zpátky na Zemi nicméně nepozorovali žádné významné změny DNA.

Dále ale bude podle vědců potřeba blastocysty vyvinuté ve vesmíru implantovat do myší, aby se prokázalo, že se plod bude dál normálně vyvíjet.

Kosmický věk klepe na dveře

Dřívější pokusy s myšmi tak nadějné nebyly. Ukázaly například, že pobyt ve vesmíru v kritických fázích březosti může narušit vývoj vestibulárního aparátu – smyslového orgánu v labyrintu vnitřního ucha obratlovců, který je klíčový pro udržení rovnováhy hlavy a těla.

U potomků hlodavců, kteří letěli do vesmíru, se kromě toho projevila vyšší míra zdravotních komplikací. A jiný výzkum dospěl k závěru, že gravitační zátěž je nezbytná pro normální vývoj pohybového aparátu plodu.

Vědci v nové studii upozorňují, že je nutné dál zkoumat vliv mikrogravitace na vývoj plodu savců. Ve výzkumu chtějí pokračovat.

„Studium reprodukce savců ve vesmíru je nezbytné pro zahájení kosmického věku. Proto je potřebné studovat a objasnit vliv kosmického prostředí, dokud je ISS v provozu,“ říká v magazínu Science Alert profesor Teruhiko Wakayama.