Lidé se po výbuchu bomby v Hirošimě vypařili. Proč ale po nich zůstaly stíny?

5. 8. 2021 – 19:45 | Technologie | Pavel Jégl | Diskuze:

Lidé se po výbuchu bomby v Hirošimě vypařili. Proč ale po nich zůstaly stíny?
Stín člověka, který v okamžiku výbuchu bomby sestupoval po schodech v Hirošimě. | zdroj: Profimedia

Jsou to hrůzná svědectví síly atomových zbraní – stíny lidí vytvořené před 76 lety na chodnících a budovách. Odborník na nukleární medicínu vysvětluje, jak vznikly.

Stíny lidí a předmětů, například jízdních kol, zůstaly zachyceny na chodnících a budovách Hirošimy a Nagasaki, japonských měst, na která Američané 6. a 9. srpna 1945 svrhli atomové bomby. Zachytily poslední chvíle života těch obyvatel, kteří byli byli blízko výbuchu a v setině sekundy se vypařili.

Proč po nich zůstaly stíny?

Na tuto otázku odpověděl profesor Michael Hartshorne, emeritní správce Národního muzea jaderné vědy a historie v Albuquerque v Novém Mexiku, magazínu Live Science.

„Poté, co každá z bomb explodovala, šířilo se intenzivní teplo a světlo. Lidé, kteří se ocitli v cestě této mocné energii, tak posloužili jako štít pro předměty, které se nacházely za nimi,“ řekl Hartshorne, specialista na nukleární medicínu. „Vše kolem zůstalo vybělené – až na stín za člověkem.“

Děsivé stíny jsou ve skutečnosti vlastně dokladem toho, jak chodník nebo budova vypadaly před jaderným výbuchem. Ostatní povrchy výbuch vybělil, takže stín byl plochou, jejíž odstín zůstal stejný jako před výbuchem.

profimedia-0091625369 uz Jeden ze stínů, které zůstaly uchovány v hirošimském muzeu. | zdroj: Profimedia

Energie, která se během exploze následkem jaderného štěpení uvolnila, byla ohromná, do té doby nevídaná. Neutrony narážely na jádra těžkých atomů, izotopů uranu 235 a plutonia 239. Během srážek se rozpadla jádra a uvolnilo se obrovské množství energie. Výbuch spustil řetězovou reakci, která pokračovala, dokud se všechen materiál nevyčerpal.

Krátkovlnné gama záření, které se po explozi šířilo v podobě radiace, procházelo oblečením i pokožkou, poškozovalo tkáně i DNA.

Lidi, kteří byli nejblíž výbuchu, však zasáhla především mohutná vlna tepla – teplota místy dosahovala 5 500 stupňů Celsia a zlomky sekund po výbuchu až půl milionu stupňů. Právě po nich zůstaly jen zmíněné stíny.

Téměř čtvrtina lidí v Hirošimě zemřela okamžitě po explozi. Další čtvrtina umírala celé týdny či měsíce na následky popálenin a radiace. A podobné následky mělo bombardování v Nagasaki.

Stínů bylo v Hirošimě a Nagasaki zjevně několikrát víc, než se podařilo objevit. Některé zničily další vlny energie z bomb, jiné podlehly zubu času – spadu, erozi a vlivům počasí.

Část stínů zůstává uchována v hirošimském muzeu jako svědectví pro další generace. Podává unikátní svědectví o posledních chvílích života lidí a o tom, co dokážou jaderné zbraně napáchat.

profimedia-0294049450 16 9 Atomový hřib nad Hirošimou před 76 lety. | zdroj: Profimedia

Zdroje:
Live Science, Atomic Heritage Foundation

Nejnovější články