Stíny lidí a předmětů, například jízdních kol, zůstaly zachyceny na chodnících a budovách Hirošimy a Nagasaki, japonských měst, na která Američané 6. a 9. srpna 1945 svrhli atomové bomby. Zachytily poslední chvíle života těch obyvatel, kteří byli byli blízko výbuchu a v setině sekundy zahynuli.

Proč po nich zůstaly stíny?

Na tuto otázku odpověděl profesor Michael Hartshorne, emeritní správce Národního muzea jaderné vědy a historie v Albuquerque v Novém Mexiku, magazínu Live Science.

„Poté, co každá z bomb explodovala, šířilo se intenzivní teplo a světlo. Lidé, kteří se ocitli v cestě této mocné energii, tak posloužili jako štít pro předměty, které se nacházely za nimi,“ řekl Hartshorne, specialista na nukleární medicínu. „Vše kolem zůstalo vybělené – až na stín za člověkem.“

Děsivé stíny jsou ve skutečnosti vlastně dokladem toho, jak chodník nebo budova vypadaly před jaderným výbuchem. Ostatní povrchy výbuch vybělil, takže stín byl plochou, jejíž odstín zůstal stejný jako před výbuchem.

Jeden ze stínů, které zůstaly uchovány v hirošimském muzeu. | zdroj: Profimedia

Energie, která se během exploze následkem jaderného štěpení uvolnila, byla ohromná, do té doby nevídaná. Neutrony narážely na jádra těžkých atomů, izotopů uranu 235 a plutonia 239. Během srážek se rozpadla jádra a uvolnilo se obrovské množství energie. 

Krátkovlnné gama záření, které se po explozi šířilo v podobě radiace, procházelo oblečením i pokožkou, poškozovalo tkáně i DNA.

Lidi, kteří byli nejblíž výbuchu, však zasáhla především mohutná vlna tepla – teplota místy dosahovala 5 500 stupňů Celsia a zlomky sekund po výbuchu až půl milionu stupňů. Právě po nich zůstaly jen zmíněné stíny.

Téměř čtvrtina lidí v Hirošimě zemřela okamžitě po explozi. Další čtvrtina umírala celé týdny či měsíce na následky popálenin a radiace. A podobné následky mělo bombardování v Nagasaki.

Stínů bylo v Hirošimě a Nagasaki zjevně několikrát víc, než se podařilo objevit. Některé zničily další vlny energie z bomb, jiné podlehly zubu času – spadu, erozi a vlivům počasí.

Část stínů zůstává uchována v hirošimském muzeu jako svědectví pro další generace. Podává unikátní svědectví o posledních chvílích života lidí a o tom, co dokážou jaderné zbraně napáchat.

Atomový hřib nad Hirošimou před 76 lety. | zdroj: Profimedia