Pes je nejen nejlepší, ale také nejstarší přítel člověka. Lidé si ochočili psy zhruba před 35 tisíci lety, dávno předtím, než si pořídili ostatní druhy hospodářských zvířat. Psi pomáhali lidem s lovem, obranou i stopováním – klíčovými činnostmi pro přežití.

Dnes už tušíme, že domestikace psů, respektive tehdy ještě vlků, byla vzájemná – vlci "museli chtít" být domestikováni. Předpokládá se, že tomu napomohla náhodná mutace, díky které byli někteří vlci vůči lidem krotší.

Chovem a křížením nástupnických generací pak z predátora vznikli psi, kteří měli člověka za součást smečky. A se vznikem psích spřežení to bylo zřejmě podobné.

Právě dosud opomíjeným tažným saňovým plemenům se věnovala studie vedená Mikkelem-Holderem Sindingem, paleogenetikem pracujícím na Kodaňské univerzitě. Vědci se zaměřili na to, jak vznikla plemena huskyů, malamutů a grónských psů.

Grónské saně se psy na kresbě z roku 1816. | zdroj: Profimedia

Experti při výzkumu zjistili, že tažní psi byli chováni a šlechtěni již od počátku neolitu, zhruba 10 tisíc let.

Vědci analyzovali genom deseti současných grónských psů, pozůstatky 9500 let starého psa nalezeného vedle saní na sibiřském Žochově ostrově a čelist vlka, který žil před 33 tisíci lety. Tyto vzorky porovnali s DNA 114 moderních psů různých plemen.

Při tom se ukázalo se, že pes z Žochova ostrova byl geneticky blízko moderním psům – huskymu, malamutovi, ale nejvíc grónskému psovi. Tažní psi ze Sibiře byli tedy už před 9500 lety (a patrně ještě o něco dřív) předky všech dnes žijících tažných psů těchto plemen.

„Naše výsledky naznačují, že kombinace šlechtění psů s vylepšováním saní usnadnila život lidí v polárních oblastech“, shrnul výsledky studie Mikkel-Holder Sinding.

Oči vlka | zdroj: Profimedia

Máme tedy nejen důkaz, že psí spřežení mají kořeny již na konci paleolitu, ale také poznatek o tom, odkud pocházejí. Pozoruhodné je, že uvnitř genomu tažných psů za poslední tisíc let neobjevili badatelé žádnou spojitost s divoce žijícími americkými vlky. To je překvapivé, dosud se předpokládalo, že křížení mezi divokými vlky a domestikovanými psy bylo časté.

Z toho vědci vyvodili logický závěr, že lidé si psy chránili a v křížení jim bránili.

Buď, jak buď, studie představuje tažné psy jako jeden z nejdéle fungujících projektů lidského druhu.

Patří se připomenout, že v mnoha polárních oblastech jsou tažní saňoví psi dodnes nejúčinnější formou dopravy. Ve členitém terénu, který nedovoluje přistát vrtulníkům, a zároveň je příliš těsný pro sněžné pluhy, jsou nenahraditelní.

Studie byla publikována v žurnálu Science.

zdroj: YouTube