Lidské buňky se stávají komplici koronaviru, obracejí se proti nám

1. 11. 2020 – 9:25 | Člověk | Ladislav Loukota | Diskuze:

Lidské buňky se stávají komplici koronaviru, obracejí se proti nám
Ilustrace cytokinové bouře, prudké imunitní reakce, která vede ke zvýšeným hladinám zánětlivých imunitních proteinů. Vysoká úroveň zánětu pak může poškodit organismus a vést ke smrti. Cytokiny – skupiny malých proteinů – jsou zakresleny oranžově. | zdroj: Profimedia

Lidská imunita se může stát spojencem koronaviru a vyvolat těžký průběh nemoci covid-19. Upozorňuje na to nová studie.

O tom, že těžký průběh nemoci covid-19 často souvisí s napadením tkáně imunitními buňkami, se ví dlouho. Krevní sraženiny u pacientů, u nichž covid poškodil mozek a nervy, vznikají zjevně v důsledku autoreaktivních protilátek, tedy látek, které se vytvoří v reakci těla na virus, ale nakonec cílí na vlastní buňky těla.

Tým imunologa Matthewa Woodruffa z Emoryho univerzity v americké Atlantě varuje, že právě autoimunita by mohla být hlavním viníkem vážného průběhu covidu. Poznatky jejího výzkumu mohou napovědět, jak vážné průběhy léčit či jim předcházet.

Když tělo zápasí samo se sebou

Už španělská chřipka byla před stoletím smrtící právě pro to, že dokázala vyvolat autoimunitní cytokinovou bouři. Tak se nazývá stav, kdy imunitní systém, přesněji T-lymfocoty (T-buňky) likvidují vlastní nakažené buňky.

Má to logiku, T-lymfocyty se snaží, aby se infikované buňky nestaly zdrojem šíření infekce. Mohou ale způsobit i přehnanou imunitní odpověď, která nadělá někdy víc škody než samotná infekce.

Tato prudká imunitní reakce vede k výrazně zvýšeným hladinám zánětlivých proteinů. Vysoká úroveň zánětu poškozuje organismus a může být smrtelná. Proto také španělská chřipka zabíjela ve velkém mladé lidi po dvacítce, kteří byli na vrcholu sil a měli silný imunitní systém.

Covid-19 není tak smrtící pro mladé jako španělská chřipka, takže zjevně nemáme tu čest se stejným typem autoimunitní reakce jako před sto lety. Woodruffův tým se přesto domnívá, že těžké případy jsou definovány tím, že se imunita obrátí proti hostiteli virů.

Výzkumníci během detailního studia 52 pacientů na jednotce intenzivní péče v Lowanceově středisku Emoryho univerzity, které popisují na serveru medrXiv, dospěli k tomu, že u většiny z nich se tvoří protilátky.

Víc než dvě třetiny testovaných pacientů byly pozitivní na autoreaktivní protilátky, tedy protilátky, které mají za cíl napadení těla imunitou. To naznačuje, že za vážnou reakcí není jen nedostatečná, ale naopak imunita dychtivá do práce.

Covid stále tajemný

Fakt, že lidské tělo vylučuje protilátky v nežádoucím množství, ještě automaticky neznamená, že nežádoucí protilátky skutečně jsou hlavní důvod vážné reakce. Zatím to lze brát pouze jako hypotézu.

Rozdílná reakce lidí na onemocnění covid-19 však pořád motá hlavu expertům. S každým dalším výzkumem zjišťujeme nové skutečnosti o nemoci, která byla ještě před rokem neznámá. A zvláště v medicíně platí, že bez dokonalého poznání nepřítele ho nelze porazit.

Zdroje:
Medrxiv.org

Nejnovější články