V éře globálního oteplování padá na severní polokouli jeden teplotní rekord za druhým. A všechny s plusovým znaménkem. Letos v srpnu například naměřili meteorologové na Sicílii 48,7 stupně Celsia, což je dosud nejvyšší zaznamenaná teplota v Evropě. A výrazně rostou teploty také v jiných částech Evropy, na Sibiři, anebo v oblasti severního pólu.

Antarktida však jde proti proudu.

Tam, kde mrzne, až praští

Na americké výzkumné stanici Amundsen–Scott umístěné pouhých 100 metrů od jižního pólu zaznamenali letos nejnižší teploty od počátku měření v roce 1957. Mezi dubnem a zářím tam naměřili průměrnou teplotu mínus 61 stupňů Celsia, což je o 2,5 stupně míň než průměr za posledních 30 let.

Předchozí rekord patřil roku 1976, kdy na jižním pólu ve zmíněném období poklesly teploty na 60,6 stupně Celsia.

1/1 Extraordinary coreless winter (April - September) at South Pole Station. The average as been -61.1 °C the coldest ever recoded. This value set -2.2 °C on the reference 1981-2010 and -2.5 °C on 1991-2020. Previous record -60.6 °C in 1976 pic.twitter.com/m8uWF5mt0c

— Stefano Di Battista (@pinturicchio_60) October 1, 2021

Letošní nižší teploty způsobil silný polární vír ve stratosféře, která začíná 18 kilometrů nad povrchem. Vír byl podle údajů amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) v posledních měsících nad Antarktidou intenzivnější než dosud, a to přispělo k většímu ochlazení jižního pólu.

„Větry v polární stratosféře byly silnější než obvykle, což souvisí s posunem tryskového proudění směrem k pólu. Kvůli tomu byl studený vzduch uzavřen nad velkou částí Antarktidy,“ řekla deníku Washington Post Amy Butlerová, vědkyně zabývající se v NOAA atmosférou.

Je nicméně patrné, že v Antarktidě jsou oblasti s ještě nižšími teplotami, satelity tam v posledních letech naměřily teploty sahající až k mínus 98 stupňům.

Národní úřad pro oceán a atmosféru letos globálně vyhodnotil červenec jako nejteplejší měsíc v historii měření. Jak je tedy možné, že Antarktida zůstává chladná ve světě, který se jinak otepluje?

Chladí ozonová díra i oceánské proudy

Data z Antarktidy, která sahají desítky let do minulosti potvrzují trend oteplování. Jenže u jižního pólu je velmi pozvolný. Navíc, jak ukázala studie publikovaná v magazínu Nature, během posledních osmnácti let se v Antarktidě začalo mírně ochlazovat.

Teleskopy na střeše základny Amundsen-Scott u jižního pólu. | zdroj: Profimedia

Je to mimo jiné způsobeno ozonovou dírou. A také proměnou oceánských proudů v Tichomoří. Pokud se ale budou nadále měnit, stejné proudy budou v budoucnu Antarktidu zase významně zahřívat.

Stále však platí, že klima je průměrem trendů počasí – zatímco klima je dlouhodobé, počasí je krátkodobé. Existence sněhové vánice nevylučuje, že mimo vánici se svět průměrně otepluje.