Máme rádi sondy, co někam letí

7. 7. 2014 – 20:00 | Vesmír | Lukáš Grygar | Diskuze:

Máme rádi sondy, co někam letí
Sonda Juno opouští Zemi | zdroj: NASA

Ve světle neustálých škrtů v rozpočtech kosmických agentur by člověk mohl propadnout pocitu, že vesmírný program zamrznul na místě. Ve skutečnosti ale právě teď vesmírem pospíchá hned několik robotických sond, od kterých můžeme čekat zásadní objevy.

Vyslat do vesmíru samostatné, desítkami přístrojů obtěžkané zařízení chce kromě perfektního souladu řady technických oborů také velkou míru trpělivosti. Nemluvíme samozřejmě o družicích, které krouží kolem naší planety – ty zaparkujete na oběžné dráze ještě ten den, kdy s nimi odstartuje nosná raketa. Ale jakmile se chcete podívat do hlubin kosmu, začíná často mnohaleté stříhání metru.

V tuhle chvíli má lidstvo na cestě ke svým vzdáleným cílům hned několik sond, z nichž jsme vybrali trojici nejzajímavějších. Které to jsou?

ROSETTA

Rosetta Sonda Rosetta | zdroj: ESO

Nejdéle je na cestě sonda Evropské kosmické agentury, Rosetta. Odstartovala před více než deseti lety: 2. března 2004. Její cíl? Kometa 67P/Churyumov–Gerasimenko! Nebude to první sonda, která si dá rande s kometou – prvním takovým dostaveníčkem byl průlet sondy Giotto kolem slavné Halleyovy komety –, ale půjde o premiérový pokus na kometě přistát.

Zatímco sonda Deep Impact před devíti lety postavila kometě Tempel 1 do cesty pár set kilový impaktor (přístroj určený ke srážce, jejíž následky Deep Impact pozorovala), Rosetta nese přistávací modul, který by se měl do komety zaseknout speciálními harpunami a odvysílat údaje o složení jejího povrchu. Jestli technika náročný manévr zvládne se dozvíme již brzy, Rosetta ke kometě dorazí v průběhu srpna.

NEW HORIZONS

New Horizons Sonda New Horizons | zdroj: NASA

Dva roky po Rosettě odstartovala na svou odyseu sonda New Horizons. I ta se uchází o zásadní prvenství: je první sondou, vyslanou k Plutu. Z toho také pramení možná zbytečné emoce některých členů jejího týmu – zatímco byla sonda na cestě, astronomové se na základě nových poznatků rozhodli přehodnotit označení Pluta a z „velké“ planety byla rázem tzv. planeta trpasličí.

Na pozoruhodné misi to ale samozřejmě nic nemění. Už příští rok by nám sonda měla konečně odhalit svět, o kterém toho doteď příliš nevíme. Tím navíc její úkol nekončí. Po důkladném prozkoumání trpasličí planety se New Horizons vydá dál do hlubin Kuiperova pásu, oblasti menších těles a planetek, obíhajících Slunce za dráhou Neptunu.

JUNO

Juno Sonda Juno u cíle své cesty | zdroj: NASA

Cestovatelsky nejmladší z námi vybrané trojice je Juno. Přes tři a půl tuny těžká sonda odstartovala před třemi roky a za další dva by měla dorazit k Jupiteru. Co ji tam čeká? Plánovaných je alespoň třicet oběhů po dráze, ze které bude mít sonda parádní „výhled“ na oba póly plynného obra.

A že budou mít její přístroje na co koukat! Kromě vděčného fotografování polárních září má Juno v plánu především celou řadu měření, které nám prozradí více o vzniku i složení největší planety sluneční soustavy.

Protože žijeme v době sociálních sítí, všechny tři uvedené sondy můžete sledovat například na twitteru: Rosetta už zaměřuje svou kometu, New Horizons se probouzí z dlouhé hibernace a Juno si krátí cestu mimo jiné vzpomínáním na své kmotřičky, legendární sondy Voyager 1 a 2 (mimochodem právě dvojka na vás vykukuje v levé horní části našich stránek).

Voyagery Trajektorie obou Voyagerů | zdroj: NASA

A aby také ne – obě jsou na cestě neuvěřitelných šestatřicet let a stále se nám, teď už zpoza hranic sluneční soustavy, hlásí. Za svou bohatou kariéru stihly celou řadu důležitých objevů a navrch pořídily mnoho slavných snímků, z nichž ten vůbec nejpůsobivější se na pohled tváří jako kaz na osvíceném negativu:

Pale Blue Dot Pale Blue Dot | zdroj: NASA

Vidíte se? Tuhle fotografii cvakl první Voyager roku 1990 a pokud jste už tehdy byli na světě, vás s ní. Když se totiž podíváte pořádně, v pravém pruhu uvidíte nepatrnou modrobílou tečku. Ne, to není smítko prachu – to je naše Země ze vzdálenosti šesti miliard kilometrů. Jak trefně konstatoval věhlasný astronom Carl Sagan: „Všechny radosti, všechna trápení, všechny války i všechna náboženství, všichni lidé, kteří kdy žili a umírali... to vše se odehrálo na téhle nepatrné bledé tečce.“

Vesmírné sondy nám tak pomáhají nejenom chápat okolní prostor, ale také naši malichernou a zároveň výjimečnou pozici v něm. Zatímco Rosetta & spol. letí vstříc novým poznatkům, Voyagery prožívají něco jako zasloužený důchod. Baterky by jim měly definitivně dojít v příštím desetiletí a pak už z nich budou jen dva mlčenliví nomádi mezihvězdné prázdnoty, protože nejbližší kosmické setkání je čeká až ve vzdálené budoucnosti. Voyager 1 za 40 000 let mine nevýraznou hvězdu Gliese 445, zatímco sestřička se může za 300 000 let těšit na rande s nejjasnější hvězdou noční oblohy, Siriem.

Vsadíme se, jestli to k ní lidstvo stihne dřív?

Zdroje:

Nejnovější články