Články s tagem: sondy

Vesmír

Robotická 'vážka' poletí zkoumat měsíc Titan, jiní létající roboti předtím navštíví Mars

Vedení americké vesmírné agentury NASA dalo zelenou unikátní misi, která bude navíc první svého druhu v historii kosmických letů. V rámci této mise by měl v roce 2034 na povrchu Saturnova velkého měsíce Titan přistát velký vrtulový dron Dragonfly (česky Vážka). Jeho úkolem bude po další nejméně dva roky provádět letecký průzkum Titanu, prokládaný řadou mezipřistání, během nichž bude dron analyzovat organické chemické sloučeniny a jiné materiály, nacházející se na povrchu tohoto měsíce. Půjde o první vícerotorový dron odlišný od jednoduché helikoptéry, vypuštěný do atmosféry jiného světa. Mnozí vědci budou v rámci této mise pracovat po velkou část svého života.
Vesmír

Kde hledat neomezené zásoby pohonných hmot pro kosmické sondy?

Akční rádius a obecně i jakékoliv možnosti současných kosmických lodí a sond jsou omezeny množstvím paliva či pohonné látky, které si s sebou "přivezou ze Země". Každý kilogram takto vynesené pohonné látky je však velmi drahý. Vědci se proto v poslední době zabývají způsoby, jakými by si kosmické lodě nebo sondy mohly samy opatřovat pohonné látky ze zdrojů mimo Zemi. Nabízí se mimo jiné získávání pohonných látek z asteroidů či z jiných menších těles Sluneční soustavy, která mají výrazně slabší gravitační pole než Země.
Vesmír

Japonská sonda vystřelila na asteroid Ryugu a odebrala z něj vzorky

Pozemské kosmické lodě mají o další vesmírný zářez víc! Japonská sonda Hayabusa2 totiž úspěšně "přistála" svým hlavním modulem na asteroidu Ryugu a odebrala z něj vzorky horniny. Vzorek bludného kosmického kamene se má za necelé dva roky vrátit na Zem a povědět nám více o svém složení. Hayabusa2 tak završila hlavní cíl své mise – alespoň prozatím.
Vesmír

Poslední snaha o spojení se sondou Opportunity selhala. Sonda je mrtvá

Jeho plánovaná mise měla trvat jenom 92 dnů, nakonec však zabrala 5498 dnů. Letitý rover Opportunity, který na Rudé planetě přistál v době, když byl premiérem Česka ještě Vladimír Špidla, však dle tiskové konference agentury NASA definitivně odešel do křemíkového nebe. Osudná se mu stala loňská písečná bouře, která mu znemožnila čerpat solární energii. Do jejího konce se mu zřejmě vyčerpaly náhradní zdroje energie v bateriích.
Vesmír

New Horizons poslala první fotky Ultimy Thule. Vypadá jako 'rudý sněhulák'

Je tomu víc než tři roky, co se sonda New Horizons stala naší první sondou, která dosáhla trpasličí planety Pluto. Její mise však průletem kolem této vzdálené výspy sluneční soustavy neskončila. Poslední den uplynulého roku totiž New Horizons úspěšně prolétla kolem dalšího, nápadně menšího tělesa Ultima Thule. Po mnoha hodinách čekání nyní poslala na Zemi i první ostřejší snímky - těleso na nich vypadá jako takový "větší" sněhulák. Jedná se o vůbec nejvzdálenější těleso sluneční soustavy, kolem kterého prolétla pozemská sonda.
Vesmír

Je to oficiální. Voyager 2 přešel do mezihvězdného prostoru

Roky čekání a spekulací jsou nejspíše definitivně za námi. Jak v pondělí na tiskové konferenci Americké geofyzikální unie oznámili představitelé agentury NASA, sonda Voyager 2 konečně odlétla z oblasti, kterou lze ještě považovat za sféru Slunce, a přešla do mezihvězdného prostoru. Stalo se tak zhruba 17 miliard kilometrů od Země. Jde o pozoruhodnou událost i díky tomu, že podle dat proběhl únik Voyageru 2 jinak, než obdobný únik Voyageru 1 před pěti lety.
Vesmír

Sonda OSIRIS-REx dorazila k asteroidu, přiveze nám z něj kousek povrchu

Víc než dva roky po svém startu z Kennedyho kosmického střediska kosmická sonda OSIRIS-REx dorazila k vzdálenému asteroidu 101955 Bennu. Stalo se tak v pondělí večer našeho času. Bennu obíhá na dráze podobné té pozemské, jeho blízkost naší planetě by tak mohla napovědět i leccos o tom, z jakých materiálů vznikal i náš domov. Mise je o to významnější, že OSIRIS-REx nám z Bennu za pět let přiveze i vzorek místní půdy!
Vesmír

Robotická budoucnost kosmonautiky

Když se řekne "budoucnost kosmonautiky", většina lidí si nejspíš představí odvážné posádky kosmických lodí. Vizionáři jako Elon Musk, plánující kolonizovat Mars, tomu dodávají na hodnověrnosti. Odborníci však budoucnost průzkumu vesmíru vidí spíše v sondách a studie Jet Propulsion Laboratory americké NASA proto nyní navrhuje více se věnovat vývoji autonomní umělé inteligence, díky níž by zítřejší sondy získaly vlastní hlavu.