Populace našich prapředků byla po více než 100 000 let na úrovni pouhých 1 300 jedinců, zjistili vědci ve studii zveřejněné koncem srpna v časopise Science. V této době se předchůdci Homo sapiens nacházeli na prahu vyhynutí.

Chybělo málo a naše civilizace nevznikla.

Dlouhý zápas o přežití

Dřívější výzkumy naznačují, že moderní lidé se vyvinuli zhruba před 300 000 lety v Africe. Z této a starší doby však pochází pouze málo fosilií, proto přetrvává mnoho nejasností o tom, jak se lidská linie vyvíjela před vznikem moderních lidí.

Aby se vědci dozvěděli víc o období blízkém vývoji moderního člověka, prozkoumali v nové studii genomy více než 3 150 současných moderních lidí z 10 afrických a 40 neafrických populací.

Výzkumníci při tom použili nový analytický nástroj, který umožňuje odvodit velikost skupiny tvořící předky lidí na základě rozmanitosti genetických sekvencí pozorovaných u jejich potomků.

Z genetické analýzy vyplynulo, že před 813 000 až 930 000 lety, tedy v období středního pleistocénu, se počet rozmnožujících se prapředků moderních lidí lidí snížil o 98,7 procenta.

„Naši předkové procházeli úzkým populačním hrdlem po opravdu dlouhou dobu. Je zřejmé, že čelili vysokému riziku vyhynutí,“ cituje Live Sciencespoluautora studie Wangjie Hua z Icahnovy lékařské fakulty v New Yorku.

This figure from SI summarises their evolutionary scenario: Genomic inference of a severe human bottleneck during the Early to Middle Pleistocene transition | Science https://t.co/qRRyGnyYy7 pic.twitter.com/pX2HrarhzO

— Chris Stringer (@ChrisStringer65) September 1, 2023

Vědci ve studii odhadují, že populace čítala asi 1 280 jedinců, kteří se rozmnožovali, po dobu přibližně 117 000 let

Výzkumníci upozorňují, že populační úpadek se časově shodoval s výrazným ochlazením, které mělo za následek vznik ledovců, pokles povrchových teplot oceánů a patrně i dlouhá sucha v Africe a Eurasii. Jak tato změna klimatu ovlivnila člověka není jasné, protože z tohoto období nemáme téměř žádné fosilie předků lidí. Patrně i proto, že jejich populace byla tak malá.

Než se Homo sapiens a neandertálci oddělili…

Nejnovější výzkumy ukazují, že poslední společný předek sdílený moderními lidmi, neandertálci a denisovany žil před 765 000 až 550 000 lety, tedy krátce poté, co skončila doba, po kterou lidé procházeli „úzkým hrdlem“.

Tento poznatek naznačuje, že éra „blízkého vyhynutí“ byla nějakým způsobem spojena s vývojem posledního společného předka moderních lidí, neandertálců a denisovanů.

„Blízké vyhynutí“ mohlo sehrát významnou roli při rozdělení dávných lidských skupin na moderní lidi, neandertálce a denisovany,“ vysvětluje v Live Science Chris Stringer, paleoantropolog z Přírodovědného muzea v Londýně, který se na nové studii nepodílel.

„V tomto období se mohli lidé rozdělit na malé vzdálené a samostatné skupiny. Časem se rozdíly mezi těmito skupinami ukázaly jako dostatečně významné, aby se z nich vytvořily samostatné populace moderních lidí, neandertálců a denisovanů,“ vysvětluje Stringer.

Kromě toho předchozí vědecké práce naznačovaly, že přibližně před 900 000 až 740 000 lety splynuly dva prastaré chromozomy, které u moderních lidí tvoří chromozom 2, upozorňuje tento paleoantropolog.  Protože se to shoduje s „blízkým vyhynutím, nová zjištění podle něj naznačují, že výrazné zúžení populace může mít se zmíněnou změnou v lidském genomu určitou souvislost.

„Vzhledem k tomu, že neandertálci a denisované s námi sdílejí tuto fúzi, musela nastat ještě předtím, než se naše linie od sebe oddělily,“ říká Stringer.

Jakkoli závěry ve studii mezinárodního týmu vědců nejsou skálopevné, zapadají do dosud neúplného scénáře vývoje druhu Homo, který postupně sestavujeme. Naznačují také, jaké jsme měli štěstí, že naši předci kritické období přečkali.