Leonardo da Vinci proslul tím, že při své práci používal méně obvyklé malířské metody i látky. Vědci o nich stále získávají nové poznatky. Nejnovějším objevem je směs toxických pigmentů na patrně nejslavnějším portrétu všech dob, který umělec a vynálezce namaloval na počátku šestnáctého století.

Malíř a inovátor 

Vědci z Francie a Británie zkoumali mikrovzorek odebraný ze skrytého rohu Mony Lisy. K identifikaci chemických látek, které obsahuje, použili techniky rentgenové difrakce a infračervené spektroskopie.

Analyzovaný mikrovzorek obrazu. | zdroj: Kredit-Gonzalez et al.

Jejich tým, jak se předpokládalo, nalezl nejen olej a olovnatou bělobu, ale také vzácnou sloučeninu plumbonakrit, která vzniká vzniká při reakci oleje a oxidu olovnatého (PbO).

„Leonardo pravděpodobně připravoval hustou podkladovou barvu tím, že olej míchal s vysokými dávkami oxidu olovnatého,“ píší vědci o výzkumu v časopise Journal of the American Chemical Society.

Stejnou sloučeninu PbO nalezli výzkumníci v několika mikroskopických vzorcích odebraných z povrchu Poslední večeře, dalšího slavného da Vinciho obrazu. Jediné zmínky o této sloučenině ve spisech italského umělce se přitom týkaly prostředků na ošetření kůže a vlasů.

Ačkoli to není uvedeno v jeho spisech, Leonardo používal oxid olovnatý jako podkladovou vrstvu obrazů. Je to něco, o čem se již dříve vyslovovaly hypotézy, ale až nyní o tom máme přímé důkazy, připomíná magazín Science Alert.

Předpokládá se, že oxid olovnatý Leonardo zahřál a rozpustil ve lněném nebo ořechovém oleji. Tím vznikla směs, která je hustší a rychleji schne než tradiční olejové barvy.

Tento recept používali další věhlasní umělci, ale mnohem později. Plumbonakrit byl například objeven také na obraze Noční hlídka od Rembrandta. Tato malba vznikla v roce 1642, tedy téměř půldruhého století po Moně Lise.

Důvtipný v každém oboru

Nález publikovaný v žurnálu Americké chemické společnosti je dalším příkladem, jak moderní analytické techniky otevírají nové poznatky o historických artefaktech. Poskytuje jeden z mnoha důkazů o neustálé vynalézavosti Leonarda da Vinciho, muže, který dosáhl věhlasu nejen v malířství, ale i v mnoha dalších oborech, včetně matematiky, chemie a fyziky.

„Byl to člověk, který rád experimentoval. Každý jeho obraz je něčím technicky pozoruhodný,“ řekl agentuře AP chemik Victor Gonzalez z pařížského Institutu pro výzkum chemie, který vedl nejnovější výzkum Mony Lisy.

Mona Lisa La Gioconda v plné kráse. | zdroj: Profimedia