V devadesátých letech se předpokládalo, že lidé nezvládnou víc než 150 stálých vztahů – takových, kdy jedinec každého zná a ví, jaký vztah má kterýkoli další jedinec s ostatními.

Číslo se odvozovalo z výzkumu britského antropologa Robina Dunbara, který maximální počet stálých vztahů dedukoval z velikosti mozkové kůry člověka, a také z toho, jak se socializují jiní primáti.

Teď ale toto číslo, nazývané Dunbarovo, tým švédských vědců zpochybnil.

Sociální sítě mění pravidla hry

Švédští výzkumníci vycházeli obdobně jako Dunbar před třemi desetiletími z poznatků o mozkové kůře a primátech. Měli však přesnější údaje. Z nich dospěli k tomu, že průměrná množina přátel je velmi mlhavá. Nejnižší počet jsou pouze dva jedinci, nejvyšší 520.

„Naším hlavním zjištěním je, že statistická nejistota je příliš vysoká, než aby bylo možné uvést jedno obecné číslo,“ řekl pro server Gizmodo evoluční biolog Patrik Lindenfors z Institutu pro studium budoucnosti ve Stockholmu.

Dunbar určil jako nejnižší maximální hranici vztahů 100 a nejvyšší 200 lidí. Číslo 150 tedy bylo zvoleno za průměr.

Jenže nastoupil internet a sociální sítě. Facebookové profily lidí s tisíci „přáteli“ ukazují, jak asociální sociální sítě jsou. Obdobně ilustrují, jak technologie zjednodušuje navazování vztahů za hranice toho, čeho byli primáti dříve schopni.

„Kulturní prostředí ovlivňuje vše od velikosti vašich sociálních svazků až po to, jestli vás spojuje jen láska k šachu nebo výletům do přírody,“ řekl k tomu spoluautor švédské studie Johan Lind. „Stejně jako existují lidé, kteří si dovedou zapamatovat obrovský počet desetinných míst v čísle pí, může se náš mozek také naučit mít více sociálních kontaktů.“

Naše mozky jsou pružné

Švédská studie publikována v žurnálu Biology Letters upozorňuje na to, co už dříve věděl i Dunbar – že žádný jednotný limit počtu vašich kontaktů neexistuje. Nejenže se lišíme jeden od druhého co do komunikačních schopností i místa bydliště, ale vyvíjejí se i naše komunikační technologie. A v neposlední řadě platí, že naše mozky se dokážou přizpůsobovat novým okolnostem.

Ačkoliv skutečně blízkých přátel nejspíše všichni máme jenom několik (Dunbar původně předpokládal pět), přesný limit přátel neexistuje. Vyvíjí se s časem i okolnostmi, které se dají definovat u jednotlivců, ne však u celé společnosti.