Japonská sonda vystřelila na asteroid Ryugu a odebrala z něj vzorky

- Vesmír autor: Ladislav Loukota

Pozemské kosmické lodě mají o další vesmírný zářez víc! Japonská sonda Hayabusa2 totiž úspěšně "přistála" svým hlavním modulem na asteroidu Ryugu a odebrala z něj vzorky horniny. Vzorek bludného kosmického kamene se má za necelé dva roky vrátit na Zem a povědět nám více o svém složení. Hayabusa2 tak završila hlavní cíl své mise – alespoň prozatím.

Hayabusa2 u Asteroidu Ryugu

Hayabusa2 u Asteroidu Ryugu,zdroj: JAXA

Za normálních okolností obíhá Hayabusa2 asteroid Ryugu ve vzdálenosti až 20 kilometrů. V noci ze čtvrtka na pátek našeho času se však přiblížila na těsnou vzdálenost od povrchu asteroidu, vystřelila na něj pětigramovou kuličku ze vzácného kovu a následně odebrala vzorky prachu rozvířené impaktem. Materiál impaktoru byl zvolen jako vzácný právě proto, aby mohly být jeho potenciální částečky vyloučeny z analýzy sebraného vzorku.

Na úspěšné odebrání vzorku došlo krátce po půlnoci našeho času. Hayabusa2 se následně začala od povrchu Ryugu opět vzdalovat – podobný odběr má však zopakovat ještě dvakrát. Teprve poté odstartuje k Zemi modul se vzorky půdy.

Hayabusa2 u Asteroidu Ryugu

Hayabusa2 u Asteroidu Ryugu,zdroj:JAXA

Spíše než o přistání se tak jedná o jakési kontaktní pošťouchnutí mezi oběma tělesy. Původně pro odběr vzorků Hayabusa2 odstartovala z japonského kosmodromu již loni na podzim, informace o složení terénu však naznačovaly přítomnost mnoha velkých kamenů a naopak minima prachového regolitu. Plánovači japonské kosmické agentury JAXA tak museli pečlivěji vybrat optimální místo.

Vzhledem ke vzdálenosti musí sonda manévr provést automaticky, během sestupu se proto několikrát zastavila a zkontrolovala stav terénu. V případě kolize by byl v sázce několikaletý projekt - mise Habayusa2 odstartovala z kosmodromu Tanegašima 3. prosince 2014, k Ryugu přiletěla loni v létě. Zůstat zde má do prosince tohoto roku - a v prosinci 2020 má pak k Zemi přiletět pouzdro se vzorky.

Vrchol mise

První ze tří pomyslných vrcholů celé mise je tak za námi. Nejde však o první kontakt této mise s asteroidem Ryugu. Již loni 21. září se z Hayabusa2 uvolnily a na povrch Ryugu dosedly dva malé rovery Hibou a Owl. Poté 3. října přistál modul MASCOT, který pro japonskou misi postavili inženýři z Německého střediska pro letectví a kosmonautiku a francouzského Národního centra kosmického výzkumu na základě zkušeností s evropským landerem Philae.

Ten před necelými pěti lety přistál na kometě 67P/Churyumov-Gerasimenko. Oba rovery jsou funkční dodnes, modul MASCOT přišel o energii plánovaně po 17 hodinách provozu. Letos v létě pak má z Hayabusa2 na asteroid dosednout ještě poslední třetí rover.

Pokud vám japonská mise u Ryugu zní povědomě, je to možná kvůli tomu, že paralelně s ní nyní probíhá i velmi podobná americká mise. Sonda NASA jménem OSIRIS-REx loni v závěru roku přiletěla k asteroidu Bennu. Také ta zde má odebrat vzorek půdy. Její vzorky mají mít daleko větší objem, na Zem se však – půjde-li vše podle plánu – vrátí až v roce 2023.

Asteroid Ryugu patří mezi takzvané blízkozemní planetky (near-Earth objects, NEO), má zhruba tvar vlašského ořechu a průměr 880 metrů. Patří mezi potenciálně riziková tělesa, které by se jednou mohla srazit se Zemí - studium jeho složení by nám tak mohlo říct i více o tom, jakou volit ideální obranu v případě rizika kolize. Krom toho nám ale vzorky mohou napovědět, z jakého materiálu vznikal kdysi povrch naší planety, popřípadě jaké nerosty můžou jednou kosmičtí těžaři hledat u podobných těles.

Tagy: asteroid sluneční soustava Vesmír sondy věda a poznání