Ozonová díra nad Antarktidou dosáhla překvapivé velikosti. Satelitní data ukazují, že je jednou z největších, jaké kdy byly zaznamenány.

Maximální velikosti dosáhla ozonová díra 16. září, kdy podle Evropské vesmírné agentury (ESA), která díru monitoruje pomocí sondy Copernicus Sentinel, měřila 26 milionů čtverečních kilometrů. To je téměř 2,5násobek rozlohy Evropy. A ještě počátkem října se díra drží na vysokých hodnotách.

Simulace ozonové díry nad Antarktidou, založená na datech shromážděných družicí Copernicus Sentinel-5P Evropské vesmírné agentury. | zdroj: ESA/Copernicus Sentinel

„Ozonová díra letos vznikla nečekaně brzy a od poloviny srpna rychle rostla. Je překvapivě jednou z největších v historii měření,“ cituje web Evropské vesmírné agentury ESA výzkumnici z Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí Antje Innessovou.

Erupce, která se dotkla vesmíru

Ozonová vrstva je pás zemské atmosféry ve výšce 15 až 30 kilometrů. Jak její název napovídá, vyznačuje se vysokou koncentrací ozonu – kyslíku, jehož molekuly mají tři atomy místo dvou.

Tato vrstva chrání různé formy života včetně člověka tím, že blokuje škodlivé ultrafialové (UV) záření ze Slunce.

V roce 1989 byl zakázán hlavní viník dlouhodobého poklesu koncentrace atmosférického ozonu – chlorfluoruhlovodíky (CFC) používané v aerosolech či ledničkách. Koncentrace ozonu se poté začala zvyšovat. Ale v polárních oblastech dosud ozonové díry vznikají.

Díry se tam formují během zimních měsíců, kdy studený vzduch vytváří polární stratosférická oblaka – extrémně vysoká mračna z ledových krystalků, které narušují vrstvu ozonu nad póly.

Experti předpokládají, že nynější obrovskou dutinu v ochranném štítu Země způsobila erupce podmořské sopky Hunga Tonga-Hunga Ha'apai v Pacifiku počátkem roku 2022.

Duhově zbarvené polární stratosférické mraky na severu Finska. | zdroj: Profmedia

Tento vulkán vybuchl silou více než 100 hirošimských bomb a vystřelil vodní páru až na samotný okraj vesmíru, do výšky 80 až 100 kilometrů nad mořem. Něco takového vědci u žádné sopky dosud nepozorovali.

Před tím, že erupce může narušit ozonovou vrstvu, varovala loni v srpnu skupina vědců, kteří zjistili, že do horních vrstev atmosféry erupce vymrštila víc než 50 milionů tun vody, což odpovídá desetiprocentnímu nárůstu atmosférické vody.

Vodní pára mohla narušit ochranný štít Země poté, co se rozpadla na ionty nebo nabité molekuly, které reagovaly s ozonem podobným způsobem jako polární stratosférická oblaka. Vodní pára také mohla podnítit růst stratosférických mraků.

„Zdá se, že tito vědci měli pravdu. K potvrzení souvislosti mezi letošní ozonovou dírou a erupcí je ale potřeba další výzkum, upozorňuje Antje Innessová.

Spěte klidně, není důvod k panice

Innessová připomíná, že ozonové díry nad oběma póly vykazují přirozenou variabilitu, která by mohla hrát roli i v letošní obří dutině.

V roce 2019 se ozónová díra v Antarktidě zmenšila na nejmenší zaznamenanou velikost. Příčinou byly neobvykle vysoké teploty, které bránily vzniku stratosférických oblaků.

Od roku 2020 do roku 2022 se ozonová díra zvětšovala, protože se vracely nižší teploty.

Na vzniku obří ozonové díry se letos kromě exploze vulkánu mohl podílet i jev El Niño, nepravidelně periodické kolísání větrů a povrchových teplot moře v tropické oblasti východního Pacifiku. Také v tomto případě však nemají vědci jistotu.

Výzkumníci z Evropské vesmírné agentury nicméně zdůrazňují, že ozonová díra, byť patří k největším, jaké byly kdy pozorovány, není důvodem k panice. Oblast pod ní je téměř neobydlená a během několika měsíců by se trhlina v ochranné štítu planety měla opět zacelit.