Americká vesmírná agentura NASA zahájila program Artemis, jehož cílem je návrat člověka na Měsíc. Tentokrát astronauti nebudou Měsíc navštěvovat jen krátkodobě, ale na jeho povrchu postaví stálou základnu.

Mise Artemis 3 bude první, která na Měsíc po více než padesáti letech přivede další astronauty. Pokud vše půjde podle plánu, astronauti na něm přistanou v roce 2025 v oblasti jižního pólu.

„Není pochyb, že nás čekají velké objevy i některá překvapení. Jedním z nich může být objev života na Měsíci,“ píše magazín Space a upozorňuje: „Nové poznatky naznačují, že budoucí návštěvníci Měsíce by se měli v superchladných zastíněných kráterech pokusit najít stopy života – organismy, které se mohly vydat na cestu ze Země.“

„Odolný mikrobiální život by mohl přežít například v drsných podmínkách v blízkosti jižního pólu Měsíce,“ řekl Space planetární výzkumník z Goddardova střediska vesmírných letů NASA v Marylandu Prabal Saxena.

Kam Slunce nesvítí…

Saxenův tým zkoumá druhy organismů, které by byly nejlépe přizpůsobeny životu v takových nehostinných podmínkách. Výsledky výzkumu mají pomoci vybrat místa v blízkosti měsíčního pólu, která by stála za prozkoumání

„Jednou z nejpozoruhodnějších věcí, kterou náš tým zjistil, je, že vzhledem k nedávným výzkumům o rozmezí, ve kterém může přežít určitý mikrobiální život, mohou existovat obyvatelné niky pro takový život v chráněných oblastech na některých tělesech bez vzduchu,“ upozorňuje Saxena. 

Mapa možných oblastí pro přistání mise Artemis 3. Každá oblast má rozměry zhruba 15krát 15 kilometrů. | zdroj: Profimedia

Z dřívějších výzkumů vyplývá, že voda na Měsíci se může nacházet v oblastech, kam slunce nikdy nesvítí. Život bychom tedy nejspíš mohli najít v trvale zastíněných kráterech, v nichž panují extrémně nízké teploty.

A jaký by to mohl být život? Mikroorganismy, které přečkaly cestu ze Země a přežily v této oblasti.

Malé kousky naší planety mohly být na Měsíc vyvrženy silnými nárazy vesmírných těles jako „pozemské meteority“. To však neznamená, že pozemští mikrobi tuto cestu hlubokým vesmírem přežili.

Zatímco přenos organických molekul z meteoritických zdrojů je pokládán za pravděpodobný a skutečně byl pozorován při analýze našich vlastních pozemských meteoritů, přenos mikrobů v horninách vesmírem je jen teorií.

Existuje však jiná možnost, jak mikrobi mohli přiletět na Měsíc.

„Naše objekty na povrchu Měsíce jsou už bezmála půlstoletí. Dostaly se tam v době, kdy se na kontaminaci tolik nehledělo. Předpokládáme tedy, že pokud na Měsíci najdeme mikroby, bude velmi pravděpodobné, že jsme je tam zavlekli my lidé,“ upozorňuje Heather Grahamová, vědkyně z Goddardova střediska vesmírných letů NASA, která patří do Saxenova týmu.

Přiletí s námi mikrobi?

Zní to jako sci-fi, ale… V listopadu 1969 přistál v Oceánu bouří na Měsíci u sondy Surveyor 3 lunární modul Apolla 12. Ze sondy, která dorazila na Měsíc v roce 1967 jako „předskokan“ pilotovaných letů, astronauti odebrali kameru a dopravili ji na Zemi. Nejen s obrazovým záznamem.

Astronaut Charles Conrad vyjímá kameru ze sondy Surveyor 3. V pozadí lunární modul Apolla 12. | zdroj: Profimedia

Po návratu se zjistilo, že několik desítek bakterií typu Streptococcus mitis v drsných podmínkách panujících na povrchu našeho vesmírného souseda dokázalo přežít. Bakterie přečkaly start, let ve vakuu, téměř tři roky kosmického záření i mrazivé teploty. A to bez potravy, vody a energie.

Mikrobi by se na povrch Měsíce mohli dostat také misí Artemis 3, která tam má přistát jako první. Nedá se vyloučit, že některé bakterie přečkají dekontaminaci a před startem se přichytí na astronauty nebo na jejich loď. Poté by se mohli dostat na měsíční povrch a v některém ze zastíněných kráterů se pomalu rozmnožovat…