Americký astrofyzik James O‘ Donoghue sestavil vynikají animaci, která ukazuje, jak vypadal Měsíc ze Země v dávných dobách. Na youtubeovém účtu Interplanetary se v ní můžete vydat proti proudu času.

V průběhu videa je patrný rostoucí Měsíc. Na jeho konci pak vidíte jiný Měsíc než ten, který znáte. Před vámi se zjeví rudý rozžhavený obr, který zabírá podstatnou část oblohy.

Ten hleděl na Zemi před 4,5 miliardy let a nepamatují ho lidé ani dinosauři. Tehdy byl Měsíc na obloze 24krát větší než v současnosti. Od Země ho dělilo pouhých 24 210 kilometru.

Dnes je náš souputník 16krát dál – ze Země k němu musíte urazit 384 399 kilometrů.

Proč ale od Země utíká?

Brutální zrod 

Na počátku, za koncem této animace, byl vznik samotného Měsíce.

Náš Měsíc se zrodil srážkou Země s protoplanetou o velikosti Marsu pojmenovanou po bájné řecké titánce Theia. Povrch obou těles se při nárazu zahřál, horniny se roztavily a povrchový materiál Země i protoplanety vymrštila pohybová (kinetická) energie do vesmíru.

Mračna hornin s vyvrženými úlomky vytvořila na oběžné dráze kolem Země prstenec, který se nabaloval na největší horninu. Tak vznikl Měsíc – družice Země. A obě tělesa se od sebe začala vzdalovat.

Vzdalují se dodnes. Příčinou jsou slapové síly. Projevují se deformací, kterou Země způsobuje svou gravitací Měsíci a naopak – Měsíc Zemi. Důsledkem jsou výdutě na obou tělesech. Na naší planetě jsou patrné nejvíc v mělkých šelfových vodách.

Protože rotace Země není v souladu s obíháním Měsíce, obě tělesa se vzdalují. V současnosti rychlost oddalování dosahuje 3,82 centimetru za rok, což je tempo, kterým člověku rostou nehty.

Jak je zjevné z animace, rychlost vzdalování se během dějin Země výrazně zpomaluje. Slapové síly slábnou a jednou se rotace Země sladí s obíháním Měsíce. Potom se vzdalování obou těles zastaví.

Země tedy svého souputníka v gravitačním tanci neztratí.