Při pohledu na velryby si člověk jen stěží dokáže představit, že předchůdci těchto tvorů se kdysi proháněli po pevnině. Samozřejmě, že vypadali jinak než dnešní velryby. Ale to je dávno, od té doby uplynuly desítky milionů let.

Pro leckoho děsivý snímek, který zveřejnil na twitteru Mark Sherz, kurátor přírodovědného muzea v Kodani, upozorňuje na suchozemský původ těchto tvorů. Ukazuje anomálii objevenou experty při pitvě vorvaňovce, který uhynul na dánském pobřeží. Tvor měl v ploutvi ‚končetinu‘ s pěti kostnatými výčnělky, které se podobaly prstům.

This is what it looks like when you remove the inter-digital flesh from a whale’s flipper. Amazing to see how well the pentadactyl limb is retained! pic.twitter.com/GPu602wXz5

— Dr Mark D. Scherz (@MarkScherz) September 1, 2021

Ploutve se u velryb vyvinuly ještě předtím, než jim zanikly původní nohy. Zapomenuté končetině, kterou nalezli u vorvaňovce, se říká pentadaktylová a je bizarní ukázkou evoluce. Během ní se podstatná část dnešních suchozemských živočichů se vyvinula v oceánech a až postupem času se naučila dýchat vzduch a chodit po souši.

Velryby, obecněji kytovci, se ale nakonec vydali opačným směrem. Jejich předci byli čtyřnozí savci, kteří se postupně adaptovali na život ve vodě.

Ambulocetus, což znamená „kráčící velryba“, žil během raného eocénu (před 50 miliony let). Je přechodnou fází vývoje velryb od suchozemských tvorů k vodním. Ambulocetus byl přizpůsoben k životu na souši i na vodě. Měl dlouhé, nízké tělo se silnými končetinami a plovací blánou. | zdroj: Profimedia

Kytovci jsou savci a nevyvinuly se u nich žábry. Dýchají plícemi, stačí jim vzduch rozpuštěný ve vodě, ačkoli čas od času se přece jen pro svůj příděl kyslíku musí vynořit nad hladinu.

Uhynulého vorvaňovce (mesoplodon, beaked whale) pitvali dánští odborníci proto, že je v oblasti mimořádně vzácný. Končetina bude uložena ve sbírkách kodaňského muzea.

Evoluční strom velryb. Ilustrace prehistorických předků velryb a moderních velryb (dole). | zdroj: Profimedia