Nalezeny stopy prvního masového vymírání živočichů

14. 11. 2022 – 23:03 | Příroda | Ladislav Loukota | Diskuze:

Nalezeny stopy prvního masového vymírání živočichů
Vizualizace vyhynulého živočicha pojmenovaného Ikaria wariootia. Stvoření podobné červu brázdilo mořské dno před 55O miliony let. Je to nejstarší známý živočich s přední a zadní částí těla. | zdroj: Profimedia

Už první obyvatelé planety mizeli v důsledku masového vymírání.

Pozemská éra živočichů začala před 542 miliony let během období nazývaného kambrická exploze. Z tehdejší doby pocházejí první nálezy živočišných kmenů obývajících vodu.

Ještě před tím však naši planetu obývala jiná, prapodivná skupina živočichů známá jako ediakarská fauna. Proč zmizela, není badatelům dodnes jasné.

Nová studie publikovaná ve vědeckém žurnálu Proceedings of the National Academy of Sciences (PNAS) však naznačuje, že za tím bylo masové vymírání. A bylo to první masové vymírání živočichů na Zemi.

Co se stalo bizarním druhům?

Ediakarská fauna se zrodila během periody rychlého nárůstu biologické rozmanitosti známého jako avalonská exploze, která byla spojena s koncem masového zalednění planety. A právě během ediakaru Zemi obývali první živočichové v historii planety.

Slovo „živočich“ může leckomu u ediakarských tvorů připadat nadsazené. Některá z těchto bizarních stvoření připomínala dnešní medúzy, jiná, statická, se podobala rostlinám připevněným ke dnu houževnatým kořenem.

Ediakara uvolnila místo pokročilejšímu kambriu. Není ale jasné, co za touto změnou stálo.

profimedia-0603352588 wu To není výjev z cizí planety, ale ze Země. Ilustrace zachycuje mořský život v ediakaru a je vystavená ve Smithsonově institutu ve Washingtonu. | zdroj: Profimedia

Ediakarští živočichové měli těla tvořená často pouze měkkými tkáněmi – to znamená, že se nám jejich ostatky jen zřídkakdy zachovaly ve formě fosilií.

Jedním z možných vysvětlení přelomu ediakaru do kambria je proto také možnost, že náhlé zmizení ediakarské fauny žádným vymíráním vlatně nebylo – jen se nám nedochovalo dost fosilií z konce její éry. Starší ediakarské živočichy postupně mohli nahradit živočichové noví, až vše přešlo do kambria.

Zatímco po většinu ediakaru dominovali biomu statičtí živočichové, jejichž životní styl byl podobný rostlinám, mobilnější druhy vytvořily konkurenci, se kterou nemohli soupeřit.

Poprvé, ale ne naposled

Paleobiolog Scott Evans a jeho spolupracovníci z Virginia Tech v nové studii shromáždili údaje o vzácných zkamenělinách drobnějších druhů živočichů z celého světa datovaných právě do období ediakaru. A jejich výzkum naznačuje, že před 542 miliony let se ediakarská fauna stala obětí prvního masového vymírání živočichů v dějinách Země.

Tým zjistil, že mezi starším a středním obdobím ediakaru – tedy mezi 560 miliony let a 550 miliony let – nastal prudký růst biologické rozmanitosti, během něhož se prosazovali mobilnější živočichové.

V posledním období ediakaru před 550 až 539 miliony let pak rychle z povrchu planety mizí až 80 procent tehdejších druhů.

Pokud by úbytek byl důsledkem statistické anomálie při sběru fosilií, měli by vědci nacházet rozdíly mezi druhy, které se živí jinými způsoby. To ale nepozorovali – všechny typy způsobů výživy a životních návyků zaznamenaly srovnatelný úbytek.

A kdyby se na přelomu ediakary a kambria vystřídaly staré a nové druhy i bez vymírání, nastalo by časové překrývání nových a starých druhů mezi fosiliemi ze stejného období. Ani to však výzkumníci nezaznamenali.

Jako vysvětlení kolapsu ediakarské fauny zbývá podle nich jediná možnost: masové vymírání.

Kdo se přizpůsobí…

„Pokles diverzity mezi společenstvy svědčí o vymírání, zatímco procento ztracených kmenů je srovnatelné s tím, které zažili mořští bezobratlí během pozdějších hromadných vymírání," píší Evans a jeho spolupracovníci ve studii.

Důvod vymírání vědci neznají. Mohlo by ale souviset s úbytkem oceánského kyslíku, jehož důsledkem bylo vymírání těch živočichů, pro které bylo menší množství kyslíku příliš malé.

Příčina této anoxie (nedostatku kyslíku) je také neznámá – mohla ji způsobit třeba proměna oceánských proudů.

Ediakarské vymírání nám každopádně může připomenout starou evoluční poučku: Budoucnost patří jen těm druhům, které se umějí přizpůsobit měnícím se podmínkám.

Platila už před 542 miliony let. Platí i dnes.

Zdroje:

Nejnovější články