NASA mění priority: Chce opustit Mezinárodní vesmírnou stanici a cílit na Měsíc

- Vesmír autor: Ladislav Loukota

Nejslavnější kosmická agentura světa, americká NASA, zná od tohoto týdne klíčový návrh rozpočtu na rok 2019. A nezůstal v něm kámen na kameni. Jak se poslední rok očekávalo, administrativa prezidenta Donalda Trumpa napíná své síly k Měsíci. To však s minimálním navýšením zdrojů a osekáváním stávajících programů.

Desetina rozpočtu NASA je určena na průzkum cizích planet, ale například i na průzkum měsíce Europa

Desetina rozpočtu NASA je určena na průzkum cizích planet, ale například i na průzkum měsíce Europa,zdroj: NASA

Víc než desetina rozpočtu, tedy 2,2 miliardy dolarů, je určená na průzkum cizích planet. To může znamenat další vývoj budoucích automatických sond jak pro let k Marsu, tak i průzkum měsíce Europa. Konkrétně došlo na zvýšení podpory vývoje sondy, která by v budoucnu mohla z Marsu přinést vzorky hornin pro analýzu v pozemských laboratořích. Pozitivní zprávou je i zvýšení rozpočtu pro nacházení asteroidů na kolizním kurzu k Zemi - o celých 150 milionů.

Dalším výrazným vítězem jsou bezpochyby soukromé společnosti. Rozpočet americké kosmické agentury zvyšuje programy jak pro velké dopravce, jako je SpaceX Elona Muska, tak i menší společností.

To se podepisuje i na poměrně kontroverzním záměru, který prosákl na veřejnost těsně před zveřejněním rozpočtu, totiž zrušení amerického příspěvku na provoz Mezinárodní vesmírné stanice ke konci roku 2024.

ISS v rukou soukromých dopravců?

Nejde zase o tak překvapivý krok, protože dosavadní úmluvy o provozu stanice končily právě rokem 2025, byť se očekávalo prodloužení do roku 2028. Trumpova vláda se však netají tím, že by svůj (majoritní) podíl na provozu stanice mohla nějakým způsobem privatizovat. Soukromí dopravci by tak v budoucnu mohli převzít nejen lety k Mezinárodní kosmické stanici, ale i stanici jako takovou. Záleží, bude-li po něčem takovém poptávka. NASA totiž hledí do hlubšího vesmíru.

Paradoxem návrhu rozpočtu je však skutečnost, že kvůli příliš malému navýšení je sen o návratu na Měsíc spíše v kolonce poražených.

"Návrh rozpočtu sice nijak zvlášť výrazně neurychluje návrat Američanů na Měsíc," hodnotí rozpočet Dušan Majer ze serveru Kosmonautix, "Ale za pozornost stojí, že NASA by ráda při tomto projektu stála o spolupráci se soukromým sektorem, což může být do budoucna velmi zajímavé."

Skromný přídavek

Vzdor privatizaci a osekávání jiných programů (o těch ale ještě níže) totiž rozpočet nedoznal výraznějšího navýšení nezbytného pro vývoj dalších plavidel určených k lunární (nebo jednou i marťanské) misi. Navíc by NASA měla v příštím roce dostat pouze o 350 milionů dolarů víc než letos. Ačkoliv tak rozpočet agentuře dává skoro 20 miliard dolarů, rozběhnuté programy se budou zřejmě i nadále táhnout hlemýždím tempem.

Například superraketa SLS by měla být poprvé otestována s lidskou posádkou až za pět let, tedy v roce 2023. Vzhledem k tempu vývoje silných nosičů v soukromých společnostech SpaceX, ale i Blue Origin a dalších, by tou dobou už mohly být na dosah mnohem levnější a dost možná i silnější privátní rakety.

Co je horší, rozpočet nealokuje větší zdroje ani na vývoj dalších komponentů nezbytných pro lunární návrat. Agentura by sice k roku 2022 ráda (pomocí komerčního nosiče!) vypustila základ lunární orbitální stanice Deep Space Gateway, zároveň se však nezdá, že by výrazněji investovala do vývoje jeho podpůrných komponentů. Například do vývoje přistávacího modulu by mělo ročně směřovat jen 116 milionů dolarů.

Teoreticky by podobné systémy mohli rovněž vyvinout soukromí dopravci, motorické přistání plavidla Dragon 2 od SpaceX by něčeho takového zřejmě mohlo dosáhnout již dnes. NASA si ovšem u Deep Space Gateway chce podržet vývoj primárně pod svou střechu.

U poražených, kde už ani situaci soukromé společnosti nezachrání, najdeme i několik významných vědeckých projektů. V první řadě se zdá, že se smráká nad teleskopem WFIRST, který měl být následovníkem Teleskopu Jamese Webba. Vzhledem k tomu, že i James Webb se notoricky protahuje, zdá se, že se agentura snaží vyvarovat dalších budoucích problémů.

Spíš přesýpání mezi hromádkami

Astrofyzikální rozpočet vůbec byl snížen o dvanáct procent. Spolu s tím pokračuje i škrtání v segmentu pozorování Země, politicky kontroverzního pro studování antropogenních klimatických změn. Stejně jako loni se návrh rovněž snaží zrušit edukační a grantový program pro studenty.

"Navýšení rozpočtu oproti loňskému roku není příliš velké a jde spíše o přehazování financí z jednoho oddělení do druhého," hodnotí celkový nástřel rozpočtu Majer. Schválený rozpočet se sice od návrhu může částečně lišit, vzhledem k dominanci Republikánů však zřejmě nijak významně.

V součtu navíc návrh disponuje celou řadou nepříjemných déjà vu momentů. Snížení významu letu k Marsu ve prospěch návratu k Měsíci například sliboval desetiletí nazpět i podobný program Constellation zahájený prezidentem Bushem Jr. Bez výrazného navýšení rozpočtu (nebo relativně nezávislého úspěchu soukromých dopravců) však stejně jako tehdy rozpočet nepřiřazuje nezbytné zdroje k uskutečnění takové vize.

Necelých 20 miliard dnešních dolarů je kvůli inflaci zhruba totéž, co byly tři miliardy dolarů v roce 1969. V době, kdy NASA dostala člověka na Měsíc poprvé, si ale NASA užívala desetinásobku – 30 miliard tehdejších dolarů ročně. Ačkoliv dnešní program vyjde podstatně levněji, lze očekávat, že bez zvýšených financí zůstane návrat k Měsíci i tentokrát jenom u slibů.

Tagy: NASA zahraničí Spojené státy cesta do vesmíru Mezinárodní vesmírná stanice ISS Vesmír americká politika věda a poznání

Zdroje: vlastní