SpaceX odložila start těžkého nosiče na příští rok, přesto začíná konkurovat NASA

- Vesmír autor: Ladislav Loukota

Ani po několikaletém čekání a slibech se fanoušci nedočkají - i přes slib otestovat těžký nosič Falcon Heavy ještě letos, oznámila společnost SpaceX miliardáře Elona Muska, že se start odkládá na leden. Důvodem je dočasné zastavení letů Falconu 9 kvůli problémům s aerodynamickým krytem. I tak má SpaceX za sebou velmi povedený rok.

Raketě Falcon 9 se daří startovat několikrát do měsíce

Raketě Falcon 9 se daří startovat několikrát do měsíce,zdroj: SpaceX

Stále více je totiž zřejmé, že SpaceX ve schopnostech dohání vládní agenturu NASA, a z toho mnozí věští problémy. Ve skutečnosti však vedle sebe zřejmě mohou obě instituce ještě dlouho koexistovat.

Na první pohled se toho letos v kosmonautice moc nestalo. Zánik sondy Cassini sice korunoval závěr nejúspěšnější robotické mise v historii, ale průlet sondy New Horizont kolem Pluta sklidil před dvěma lety větší ohlasy. Pod pokličkou zdánlivé stagnace však bublá potenciál velkých změn v přístupu k letům do vesmíru – a to nenechává nikoho v klidu. Hlavní jmenovec pokroku je skoro vždy stejný: SpaceX.

Byť Falcon Heavy letos odstartovat nestihne – jednak vlivem nutnosti upravit startovací rampu, jednak pro zmíněné problémy celé flotily Falconů 9 s oddělením štítu – zdá se, že SpaceX má za sebou přesto mimořádně úspěšný rok. Společnost překonala loňskou havárii svého nosiče Falcon 9 a daří se jí startovat i několikrát do měsíce.

Úspěšná recyklace použitých raket

Co více, SpaceX se zřejmě konečně podařilo něco, o čem kosmonautika od 60. let jenom snila, totiž recyklovat již použité raketové stupně. Ačkoliv se o něco podobného snažily i raketoplány NASA, neúplný přístup ve znovupoužitelnosti u nich vedl naopak k nabobtnání ceny letu do vesmíru.

Jak však ukazuje srovnání amerického letectva, SpaceX již nyní vynáší rakety do vesmíru čtyřikrát levněji než jeho dosavadní konkurent ULA (ačkoliv nižší cena může být dána i obchodními praktikami, nejen znuvupoužitelností). Na přelomu října a listopadu to svým způsobem uznala i NASA.

Ačkoliv agentura se SpaceX dlouhodobě spolupracuje, doposud byla z jejího přístupu znát skepse vůči "recyklaci" a jiným Muskovým výstřelkům. NASA tak například v létě de facto zakázala SpaceX přistávat motoricky (tj. bez padáku, ale s pomocí raketových motorů) s modulem Dragon 2, který by měl již brzy přepravovat posádky NASA na Mezinárodní vesmírnou stanici.

I když tento "zákaz" stále platí (a Muskovi kvůli technickým komplikacím možná přišel víc než vhod), jistou proměnu nálad ze strany NASA naznačuje to, že SpaceX od ní dostala zelenou využít ke startu nákladní lodě Dragon (bez lidské posádky) k Mezinárodní vesmírné stanici již jednou použitý 1. stupeň Falconu 9. Nemusí se to vypadat jako mnoho, v rigidním rozhodování NASA však jde o znatelný pokrok.

Bez přehánění lze proto říct, že letošní rok byl pro budoucnost kosmonautiky zřejmě nejzajímavějším minimálně od budování Mezinárodní vesmírné stanice. Možná dokonce od počátku pilotovaných letů vůbec. Fakt, že trend, který udává SpaceX, kopírují jeho konkurenti Blue Origin i začínající startupy, to jenom podtrhuje.

NASA si dává načas

V kontrastu s pokrokem SpaceX a jeho ambiciózními plány do budoucna – především připravovanou superraketou BFR, která má rovněž disponovat znuvupoužitelností – však poněkud stagnuje vývoj vlastního supernosiče NASA.

Například test únikového systému posádky je nyní i přes urychlení naplánovaný až na rok 2019 a první pilotovaný let kolem Země v režii NASA by mohl přijít až v roce 2023. Tou dobou by SpaceX již chtěla letět k Marsu…

Raketa SLS měla dostat člověka na Mars, NASA si však s jejím vývojem dává poněkud na čas. Dlouhý vývoj není v kosmonautice nic nového a jde o bezpečnější cestu. SLS však má být jenom jeden komponent z mnoha.

Protahování jejího vývoje tak odsouvá nezbytný vývoj meziplanetární lodi či přistávacího modulu. A to vede k rostoucí nervozitě mezi zákonodárci financujícími NASA, což může přeneseně vést i k problémům či naopak novým šancím na straně SpaceX.

Ničemu nepomáhá ani skutečnost, že SLS jako taková působí ve srovnání s novátorskými raketami SpaceX poněkud archaicky. Nosič sám už sklidil kritiku za svou přílišnou podobu legendárnímu Saturnu V z 60. let, který dostal lidi poprvé na Měsíc.

Nynější americká administrativa se přitom nedávno nechala slyšet, že se cesta k Rudé planetě se odsouvá. SLS místo toho nejdříve poslouží k návratu člověka na Měsíc. Dojem z toho, že oficiální program NASA dlouhodobě stagnuje, je tak kompletní.

Bouře na obzoru?

Stále častěji se tak objevují úvahy, podle nichž by americká vláda namísto ULA nebo NASA měla spíše využít služeb SpaceX, potažmo i jejího rostoucího konkurenta Blue Origin. Do jisté míry se tak již samozřejmě děje – vývoj Falconu 9 by bez peněz NASA nebyl možný.

SpaceX sama očekává, že se nějaké míry vládní podpory ve vývoji BFR dočká. Sílí však hlasy, podle nichž by bylo z hlediska financí odpovědnější přerozdělit peníze určené pro ULA a NASA přímo do rukou SpaceX a Blue Origin.

Prozatím jde však spíše o hypotetický scénář – NASA a SpaceX si totiž ještě dlouho nebudou lézt do zelí.

"Je potřeba říct, že Falcon Heavy nebude pro SLS konkurencí," myslí si Dušan Majer ze serveru Kosmonautix, "Raketa od NASA zvládne i v nejslabší variantě vynést 70 tun nákladu na nízkou oběžnou dráhu, v nejsilnější pak skoro dvojnásobek. Pro Falcon Heavy je teoretickým maximem 60 tun, ale realita bude nižší, protože snaha o znovupoužitelnost snižuje výkon o desítky procent."

Naopak u příštího velkého nosiče SpaceX už to tak nereálné není. "BFR by už SLS co do nosnosti konkurovat mohla. Jedná se ale o tak velký projekt, že by bylo riskantní škrtnout SLS, která již má hotovou většinu výrobních středisek, a vsadit na raketu, která se zřejmě bude potýkat se zpožděními," soudí Majer.

Jak velké hrozí odklady? 

Momentálně je nepravděpodobné, že se tak v dohledné době stane. Snad pokud SpaceX skutečně zprovozní BFR během několika příštích let a zajistí s ní výrazně levnější lety do hlubokého vesmíru, mohla by se role NASA a ULA stát neudržitelnou.

Zároveň by však bylo chybou důvěřovat všem potenciálním termínům z dílny SpaceX. Odklady jsou totiž v kosmickém programu jednou z mála jistot a zmíněné nedávné problémy s aerodynamickým štítem u Falconů 9 to opět názorně ilustrovaly. První start Falconu Heavy je totiž kvůli nim opět v ohrožení.

Svou roli navíc hrají i jiné přístupy k celé architektonice raket SLS a BFR. "SLS vznikla složením hardwaru po raketoplánech, BFR sází na nové technologie, například kyslíkometanové motory Raptor. Termíny, které Musk představil, považuji za velmi optimistické a vůbec bych se nedivil odkladům, které jsou u tak rozsáhlého projektu pochopitelné," uvádí Dušan Majer.

Nejde o výjimku

Paralelní vývoj podobných platforem navíc není novinkou – jenom se pro inspiraci nesmíme dívat čistě do kosmonautiky, ale zabrousit i do vojenství. Americké ozbrojené složky využívají celou řadu podobné techniky (např. vrtulník Supercobra u námořní pěchoty vs. Apache u armády), které se však ve svém využití i historickém pořízení mírně liší.

Vládní odborník na vesmírný program Scott Pace se například již nechal slyšet, že těžké nosiče jsou strategicky významný element ne nepodobný třeba letadlovým lodím. To naznačuje, že vývoj SLS bude probíhat tak či onak bez ohledu na to, jestli jiné vládní segmenty podpoří BFR.

"Spojené státy však potřebují nosič s nosností nad sto tun na nízkou dráhu, aby mohly začít budovat nástupce ISS u Měsíce. SLS má momentálně náskok a bylo by krátkozraké její provoz utnout po tolika letech příprav," domnívá se také Majer.

Ačkoliv tak teoreticky platí, že by ze zápolení mezi NASA a SpaceX mohl jeden z nich vyjít s prohrou, v praxi se začíná spíše zdát, že prostoru bude dost pro všechny. 

Tagy: NASA cesta do vesmíru mise na Mars Vesmír SpaceX dobývání vesmíru Falcon Heavy

Zdroje: vlastní