Když se GPT posadí za knipl

V nové simulované soutěži pořádané Massachusettským technologickým institutem (MIT) ve spolupráci s NASA bylo cílem pilotovat vesmírnou loď na oběžné dráze a správně reagovat na sérii krizových scénářů. Zúčastnili se lidští operátoři, studenti inženýrství – a také jazykový model GPT-4 od OpenAI. Výsledek? ChatGPT obsadil2. místov celkovém hodnocení.

Zadání zahrnovalo manévrování, úpravy trajektorie, vyrovnávání rotace i nouzové přistání v simulovaném prostředí. ChatGPT dostával instrukce formou textových dotazů – a odpovídal stejně, jako by šlo o běžnou konverzaci. Jenže místo poezie nebo receptů na pizzu dával správné pokyny k ovládání palubních systémů.

Soutěž, která odhalila víc než jen skóre

Test nesl název "Analog Astronaut Challenge" a měl za cíl ověřit, jak si různé systémy – od lidí po AI – poradí s kritickými úkoly na oběžné dráze. Hodnotilo se několik aspektů: přesnost, reakční doba, efektivita a adaptace na nové situace.

„Byli jsme překvapeni, jak dobře si GPT vedl. Jeho schopnost analyzovat data a generovat odpovědi v reálném čase byla na úrovni špičkových studentů MIT,“ uvedl vedoucí výzkumu Jonathan Lun, který dohlížel na vývoj zadání

V čem AI excelovala?

GPT-4 byl schopen:

• správně vyhodnotit problémy s trajektorií

• doporučit přesné korekční manévry

• reagovat rychle na změny v zadání

• analyzovat telemetrii a navrhnout úsporné řešení

To vše bez přímého přístupu k fyzickému ovladači – čistě na základě textové simulace, což je samo o sobě pozoruhodné.

Lidé vs. AI: kdo má lepší úsudek?

V soutěži byli i profesionální piloti a simulátoroví experti. A přesto většina z nich skončila za GPT. Ukazuje to, že umělá inteligence může být v určitých úkolech přesnější, systematičtější a méně náchylná ke stresu nebo chybám z nepozornosti.

Samozřejmě – AI nemá tělo, neřeší kinetózu, nepanikaří. Ale to je právě její výhoda. V prostředí, kde je každé rozhodnutí otázkou života a smrti, může být robotický klid přínosem.

Co to znamená pro budoucnost kosmonautiky?

Podle odborníků to neznamená, že lidští astronauti jsou zbyteční. Ale že jejich role se může proměnit. Místo přímého řízení plavidla se mohou stát supervizory komplexních systémů, které částečně řídí AI.

NASA a SpaceX už nyní používají automatizované systémy pro většinu startů a přistání. ChatGPT nebo jemu podobné systémy by v budoucnu mohly:

• asistovat při rozhodování v reálném čase

• vyhodnocovat rizika během letu

• komunikovat s pozemními týmy v přirozeném jazyce

• plnit roli „druhé mozkové hemisféry“ pro piloty

Kritici: je to jen simulace

Někteří odborníci upozorňují, že jde „jen“ o testovací prostředí, bez skutečných rizik, bez omezeného času nebo stresu. GPT si tedy může „v klidu promyslet“ odpověď a netrpí tlakem. Jinými slovy – skóre v soutěži ještě neznamená připravenost na realitu.

Na to výzkumníci reagují jasně: „Cílem nebylo nahradit piloty, ale ověřit, zda lze model využít jako inteligentní podporu v řízení letu.“

Co se učíme?

Nejde o sci-fi. GPT-4 ukázal, že i čistě jazykový model může být relevantním prvkem v kritických systémech. Představte si budoucí misi na Mars, kde kvůli zpoždění signálu nemůžete komunikovat se Zemí v reálném čase. Tam by AI jako GPT mohla být rozhodující.

V budoucnu by GPT-5 nebo jeho nástupci mohli spolupracovat s robotickými rameny, palubními počítači i astronauty. Otázka tedy nezní „jestli“, ale „kdy“.

Shrnutí: Z konverzace k pilotování

To, co začalo jako nástroj pro psaní textů, se dnes ukazuje jako potenciální spolupilot. ChatGPT v soutěži vesmírné simulace překonal většinu lidí a ukázal, že jazykový model umí víc než odpovídat na otázky. Umí plánovat, reagovat a – možná jednou – i zachraňovat.