Spoléháte na svou paměť?

Studie neurologů z Amsterdamské univerzity by pro vás měla být varováním. Tato vědecká práce dospěla k závěru, že mozek „doplňuje“ chybějící informace z minulosti podle našich očekávání, a tím je významně zkresluje. Dělá to přitom už po několika sekundách, které od události uplynou.

Co jsme vlastně viděli?

Studie, publikovaná v časopise PLOS One upozorňuje na omezení lidské paměti a může vyvolat pochybnosti o spolehlivosti očitých svědectví u soudů, píše žurnál The Science Times.

Vyplývá z ní, že když máme představu o tom, jak by určitá situace měla vypadat, můžeme velmi rychle zapomenout, jak se skutečně stala. Vzpomínky rychle zaplňujeme svými očekáváními.

Vědecký tým zjistil, že špatně pamatovat si můžeme minulé události mnohdy pouze několik sekund poté, co se staly. Naše mozky z nich často vytvářejí iluze tím, že přetvářejí čerstvé vzpomínky tak, aby odpovídaly našim očekáváním.

Odborníci z Amsterdamské univerzity během studie předkládali jejím 23 účastníkům předměty různých tvarů. Úkolem účastníků bylo uvést, jak je vidí. V jedné části testu jim výzkumníci ukazovali normální a zrcadlově obrácená písmena.

Iluze krátkodobé paměti

Během tohoto testu viděli dobrovolníci kruh se šesti až osmi písmeny, v němž byly jeden nebo dva znaky reverzní. Poté se museli pro rozptýlení podívat na druhý kruh, který ale měli ve výsledku ignorovat. Nakonec museli ze seznamu možností vybrat cílový tvar, který se nacházel na určitém místě v prvním kruhu, a také uvést, do jaké míry si jsou touto volbou jisti.

Účastníci experimentu přitom často tvrdili, že viděli místo zrcadlového opaku skutečnou podobu písmene.

Počet chyb se zvyšoval s prodlevou nebo mírou rozptýlení v experimentu, ale většinou jen v případě, že cílovým tvarem bylo zrcadlové písmeno. To podle výzkumníků naznačuje, že chyby nejsou způsobeny tím, jak účastníci vnímali tvary, ale že je za nimi jejich krátkodobá paměť, protože samotné vnímání by se v průběhu času nemělo zhoršovat.

Vysokou míru chyb, která u zrcadlově obrácených písmen dosahovala 37 procent, podle vědců způsobila znalost abecedy, která formovala očekávání.

Vědci poznamenávají, že vysoká jistota, s jakou účastníci uváděli své odpovědi, vylučuje možnost, že by výsledky byly způsobeny pouhým odhadem. Zjištění zmíněného experimentu byla potvrzena výsledky tří podobných pokusů, kterých se zúčastnilo dalších 348 dobrovolníků.

„Je zjevné, že paměťové iluze, které jsme pozorovali, jsou důsledkem znalosti světa, ne vizuální podobnosti,“ píše se ve studii, která upozorňuje, že lidská paměť může být nespolehlivá už po několika sekundách. Vědci to nazvali „iluze krátkodobé paměti“.

Realita vs. fikce

Marte Ottenová, hlavní autorka studie, o jejím výsledku řekla: „Ani v nejkratším období nemusí být naše paměť zcela spolehlivá, zejména když máme silná očekávání o tom, jak by měl svět vypadat. Když paměť začne trochu slábnout, třeba i po jedné a půl sekundě, dvou sekundách, třech sekundách, začne ji mozek doplňovat na základě našich očekávání.“

Zjištění studie jsou podle ní důležitá proto, abychom pochopili, jak si lidé pamatují, anebo nepamatují události v reálných situacích. Poukazují na nespolehlivost paměti, zejména v situacích, kdy se lidé mohou více spoléhat na svá očekávání než na skutečné informace, které jim byly předloženy.