Naši bratranci neandrtálci vládli Evropě stovky tisíc let. Potom náhle zmizeli.

Existuje mnoho teorií, které to vysvětlují. Některé označují za příčinu lepší lovecké techniky člověka, jiné početní převahu lidí, kteří přicházeli z Afriky, anebo například častý incest neandrtálců.

Vědci z Granadské univerzity nedávno představili novou hypotézu, podle které neandrtálci vymřeli, protože byli méně kreativní než Homo sapiens, a tak v konkurenčním boji s ním neobstáli.

267 vítězných genů

Španělští výzkumníci určili 267 genů spojených s kreativitou, díky nimž získal druh Homo sapiens výhodu nad druhem Homo neanderthalensis. "Tyto geny byly tajnou zbraní lidí, poskytovaly jim převahu nad konkurenty," píší ve studii publikované v časopise Molecular Psychiatry.

Kreativita našich předků podle vědců posilovala spolupráci mezi jednotlivci, inspirovala jejich potomky a vedla k prosperitě společenství. Byla klíčem k tomu, že se Homo sapiens rozšířili po celém světě a vytlačili jiné druhy rodu Homo.

Vědci analyzovali geny spojené s kreativitou a skeny mozků. Pomocí umělé inteligence zjistili, že geny jsou uspořádány do tří samostatných mozkových sítí zodpovědných za učení a paměť.

„Tyto sítě se postupně vyvíjely. Nejprimitivnější z nich se objevily mezi opicemi a lidoopy před 40 miliony let. Byly zodpovědné za emoční reaktivitu. Jinými slovy, regulovaly impulsy, učení, návyky, sociální pouta a řešení konfliktů,“ řekl molekulární biolog z Granadské univerzity Igor Zwir když představoval studii týmu.

Druhá síť vznikla před dvěma miliony let. Řídila sebeovládání a sociální spolupráci.

A konečně, síť kreativního sebeuvědomění, se objevila před 100 tisíci lety, tedy 60 tisíc let před vyhynutím neandrtálců.

Neandrtálci zůstali na půli cesty

Geny nejstarší sítě, emoční reaktivity, byly téměř totožné u Homo sapiens, neandrtálců i šimpanzů. Další geny, které zodpovídají za sebeuvědomění i kreativitu, byly vlastní zejména lidem – neandrtálci u nich zůstali na půli cesty mezi šimpanzi a Homo sapiens.

„Máme schopnost učit se a přizpůsobovat se různým podmínkám. Jsme také kreativní a soutěživí,“ vypočítal přednosti lidí profesor Zwir.

Kreativita dala našim předkům dokonalejší zbraně schopné zabít zvíře na větší vzdálenost. Lidé díky ní měli také lepší systém ukládání potravy na nejtěžší zimní období. Co víc, vyvinutější systém sociálních kontaktů jim umožnil vést provádět směnný obchod a také v kritických dobách si obstarat potravu a další věci nutné k přežití.

Díky zmíněným genům byl Homo sapiens také zdravější a odolnější vůči stárnutí, zraněním a chorobám. „Delší a zdravější život může prodloužit dobu učení spojenou s mládím a dospíváním, což usnadňuje shromažďování znalostí," upozornil profesor Zwir.

Ze soupeření druhů tak naši předci vyšli jako jasní vítězové. To je nepopiratelný fakt. Jen o důvodech tohoto vítězství se budeme přes poznatky z nové studie ještě dál dohadovat.