Společnost Varda Space Industries zahajuje éru vesmírného průmyslu. Tento týden umístila na oběžnou dráhu svůj první laboratorní a výrobní satelit, informuje televize CNN.

Kalifornský startup chce v těchto satelitech zahájit novou éru výzkumu a hromadné výroby léčiv a dalších materiálů na oběžné dráze Země. Jeho cílem je vyrábět ve vesmíru takové materiály, které se mohou vyvinout jen v podmínkách mikrogravitace, anebo se v nich vyvíjejí rychleji a kvalitněji.

„Od výkonnějších optických kabelů až po nové, život zachraňující léky – na Zemi se dnes používá řada produktů, které je výhodné vyrábět ve vesmíru,“ píše se na webu společnosti Varda.

Soukromníci dobývají vesmír

Společnost založili bývalý inženýr avioniky společnosti SpaceX Will Bruey a Delian Asparouhov. Oba dospěli k závěru, že nastala doba, kdy hromadná výroba ve vesmíru může být zisková.

Umožňuje to především rozvoj soukromých firem, jakou je SpaceX nebo Rocket Lab. První vynesla jejich satelit raketou Falcon-9 na orbitu, druhá pro něj vyrobila „kosmický tahač“, který má „minitovárně“, či spíš laboratoři, o hmotnosti 120 kilogramů poskytovat energii, pohon a systémy komunikace a řízení polohy.

Brueye a Asparouhova inspirovala k založení společnosti studie, která ukázala, že bílkovinné krystaly pěstované ve vesmíru mohou vytvářet dokonalejší struktury než krystaly vyráběné na Zemi, kde je jejich utváření nepříznivě ovlivněno gravitací.

Jeden z příkladů pochází z výzkumu prováděného farmaceutickou firmou Merck na palubě vesmírné stanice ISS. Výzkum prokázal, že v podmínkách mikrogravitace, lze vytvořit stabilnější verzi účinné látky pembrolizumabu, která se používá v léku proti rakovině Keytruda.

Výroba léků ve stavu mikrogravitace nabízí obrovské výhody pozemským laboratořím. Například částice v kapalině netvoří shluky a nevystupují na povrch nebo neklesají ke dnu jako v gravitaci.

Vývojáři léků mohou využít prostředí mikrogravitace ke krystalizaci biologických proteinů, aby mohli analyzovat jejich strukturu a navrhovat léky, které se na ně dokonale vážou.

Mohou však také využít mikrogravitační laboratoř jako továrnu k výrobě svých léků v krystalické formě s mimořádnou přesností, jaké na Zemi dosáhnout nemůžou.

Rychleji a levněji

Obdobné projekty se už léta uskutečňují na vesmírné stanici ISS. Jenže doprava produktů zpět na Zem trvá i nadále až nepřiměřeně dlouho – řádově měsíce. Navíc jsou tyto experimenty velmi nákladné, takže výroba prototypů v rozsáhlejším měřítku nepřipadá v úvahu. A právě to se Bruey a Asparouhov rozhodli změnit.

„Způsob, jakým budeme měřit náš úspěch, je frekvence návratu výrobků na Zemi. Tato frekvence nám řekne, jakou hodnotu přivážíme zpět na Zemi,“ vysvětluje Asparouhov.

První mise je zaměřena na výzkum vesmírného vývoje ritonaviru, antivirotika k léčbě HIV, a léku Paxlovid, používaného také k léčbě covidu.