Každý rok sní lidé víc než 100 miliard banánů. Existuje jich přes tisíc odrůd, ale 47 procent banánů, které zkonzumujeme, patří k odrůdě Cavendish.

Brzy by se to mohlo změnit. Banány Cavendish (Musa acuminata) může vymazat z planety houbová choroba. Experti se proto snaží odrůdu upravit, aby vůči ní byla odolnější, informuje časopis Science Alert.

Sériový vrah banánů

Cavendish kraluje na trzích s banány z několika důvodů. Dlouho vydrží čerstvý, dozrává ve stejnou dobu a stromy, na kterých roste, zaberou menší plochu než stromy jiných odrůd. Proto také patří k nejlevnějším odrůdám.

„Kvůli všem těmto důvodům se Cavendish stává velmi praktickým ovocem,“ cituje Science Alert Dana Koeppela, autora knihy „Banana: The Fate of the Fruit That Changed the World“ („Banán: Osud ovoce, které změnilo svět“).

Jenže Cavendish je čím dál častěji napadán houbou, která infikuje rostlinu. Infekce se nazývá panamská nemoc a způsobuje ji houba fusarium. Rozšířila se už po celém světě.

Panamská nemoc začíná v kořenech banánovníku. Odtud se šíří do rostliny, až znemožní její schopnost přijímat vodu nebo provádět fotosyntézu. Strom tak umírá.

Není to první případ globální infekce, která postihla určitou odrůdu banánů. To, co se děje s banány Cavendish, se již dříve stalo jiné populární odrůdě jménem Gros Michel, připomíná Science Alert.

Gros Michel byl hlavním vývozním banánem v první polovině minulého století, ale panamská nemoc kmene RT1 ji zdecimovala. Farmáři proto začali hledat novou odrůdu. Našli ji v banánech Cavendish, které TR1 vzdorovaly a které se staly hlavním exportním banánem.

V roce 1997 se ale v Austrálii objevil nový kmen panamské nemoci TR4, který banány cavendish infikoval. Rychle se rozšířil do Indie, Číny, na Střední východ i do Afriky a nedávno byl nalezen v Jižní Americe.

Banány odrůdy Cavendish. Zmizí ze světa? | zdroj: Profimedia

Jak zachránit Cavendish

Pěstitelé i někteří experti doufají, že banány Cavendish nepotká stejný osud jako odrůdu Gros Michel. „Nemoc se pohybuje pomalu, takže máme nejméně deset let, než bude dopad drastický,“ upozorňuje biotechnolog James Dále z Queenslandské univerzity.

Mnoho vědců už roky pracuje na odrůdě Cavendish odolné vůči TR4. Australané například vyvinuli geneticky modifikovaný Cavendish nazvaný QCAV-4.

Další výzkumná skupina vedená vědci z Cambridgeské univerzity zkoumá jako možné řešení roubování tkáně z jedné rostliny na druhou.

Jiný vědecký tým z tchajwanského Výzkumného institutu banánů se zase pokouší o přirozený výběr. Tým vezme sazenice Cavendishe a vystaví je TR4. Malá část sazenic, která nejvíc vzdoruje, postupuje do dalšího kola. Opakováním tohoto postupu chtějí odborníci získat odolný Cavendish bez genetické modifikace.

Někteří odborníci na banány však tvrdí, že taková řešení nebudou dlouhodobě fungovat.

„Je pravda, že můžeme posílit rezistenci vůči houbám. Problém tím však nadlouho nevyřešíme. Houby brzy přijdou s novým a silnějším kmenem. Odpovědí na problém je konec banánové monokultury. Odpovědí je rozmanitost,“ říká Koeppel.

Skončí levné banány?

Skutečným řešením je podle Koappela pestřejší trh s banány. Čím budou banány geneticky rozmanitější, tím menší bude jejich náchylnost k chorobám.

„Dobrým příkladem jsou jablka. Když půjdete do jakéhokoli supermarketu, nejdete tam pět až třicet odrůd jablek. Snižuje se tím riziko onemocnění a zákazníkům se nabízí větší rozmanitost,“ vysvětluje Koeppel.

Trh s banány tak pestrý není. Důvod vysvětluje biotechnolog James Dále z Queenslandské univerzity: „Pokud producenti přidají rozmanitost, bude je to stát určité investice a zvýší se jejich náklady na pěstování banánů. A cena je hybnou silou prodeje banánů. Většina lidí kupuje Cavendish proto, že je zkrátka levný.“

Levný je mimo jiné díky tomu, že jeho plody dozrávají většinou současně, a tak nehrozí takové nebezpečí, že do cíle dorazí banány shnilé.

„Pokud by se vyváželo víc odrůd banánů, pak je pravděpodobné, že každý by potřeboval specifické definované podmínky zrání. A proto by se samozřejmě zvýšila cena,“ upozorňuje profesor Dále.