Sonda americké vesmírné agentury NASA Parker Solar Probe (Parkerova solární sonda) dosáhla při průletu vnější atmosférou Slunce rychlosti 635 266 kilometrů za hodinu (vůči Slunci). To je 176,5 kilometru za sekundu.

Žádný předmět sestrojený člověkem se dosud nepohyboval rychleji, upozorňuje NASA na svém blogu.

Rychlostí, kterou letěla 27. září, solární sonda překonala vlastní rekord z prosince 2021. Tehdy se řítila kolem Slunce rychlostí 586 863,4 kilometru v hodině.

Plechovka, kterou vystřelil gravitační prak

Nynější rekord, potvrzený detailní analýzou dat, vytvořila sonda za svého 17. průletu kolem Slunce, který zahájila 22. září a ukončila 3. října. Během něj se přiblížila na vzdálenost 7,26 milionu kilometrů k zářivému oceánu plazmatu, který považujeme za povrch hvězdy. Tak blízko ke Slunci se ještě žádná sonda nedostala.

Animace dráhy solární sondy, která se na své 17. oběžné dráze dostala do vzdálenosti 7,3 milionu kilometrů od Slunce. | zdroj: kredit-NASA/Johns Hopkins APL/Steve Gribben

Parker Solar Probe, žáruvzdorná plechovka se štítem z uhlíkových vláken pojmenovaná po americkém astrofyzikovi Eugene Parkerovi, byla vypuštěna v srpnu 2018. Jak její název napovídá, je určena ke studiu Slunce.

Astrovědci si od ní slibují nové poznatky o sluneční koróně a slunečním větru, které jim umožní lépe pochopit souvislost mezi počasím na Zemi a aktivitou naší životadárné hvězdy.

Ke svému zrychlení využila sonda planetu Venuši. Při průletu jejím gravitačním polem provedla manévr, kterému se říká gravitační prak. Při něm využila významnou část oběžné rychlosti planety, kterou přičetla ke své rychlosti.

Manévr zvýšil rychlost sondy vůči Slunci, byť současně zachoval její rychlost vůči Venuši. Byl to úskok, který se dá přirovnat ke křižování plachetnice proti větru.

Při rychlosti, kterou sonda dosáhla v září, by letadlo obletělo Zemi zhruba patnáctkrát za hodinu a vesmírná loď by doletěla na Měsíc za necelé dvě hodiny. Z Prahy do Brna by vás Parkerova solární sonda dopravila za sekundu a několik setin.

A pro srovnání několik rychlostních dat z vesmíru: Vůči Slunci byla sonda téměř šestkrát rychlejší než místo, na kterém vznikla – Země.

Naše planeta obíhá Slunce rychlostí 108 000 kilometrů za hodinu (30 kilometrů za sekundu). Sluneční soustava rotuje kolem středu naší galaxie (Mléčné dráhy) rychlostí 781 200 kilometrů za hodinu (217 kilometrů za sekundu. A absolutně se Země vůči vesmíru pohybuje rychlostí 1 332 000 kilometrů za hodinu (370 kilometrů za sekundu).

Ještě blíž a rychleji

Mise Parkerovy solární sondy je rozvržena na sedm let. Nejblíž se Slunci přiblíží v letech 2024 a 2025. Tehdy kolem naší hvězdy proletí ve vzdálenosti pouhých 8,5 jejích poloměrů. To je necelých šest milionů kilometrů. Rychlost sondy by v té době měla dosahovat 692 000 kilometrů.

Parker Solar Probe nám připomíná, čeho lze dosáhnout s trochou fyziky a velkou dávkou důvtipu, píše o nových rekordech žurnál Science Alert.