Nejstarší mumie vytvořila ztracená kultura Chinchorro
13. 11. 2023 – 18:17 | Člověk | Nedd | Diskuze:
Sláva egyptských mumií je neotřesitelná. Na opačné straně zeměkoule však už tisíce let před jejich zrodem mumifikoval své zesnulé téměř zapomenutý kmen rybářů a sběračů.
Nejstarší lidmi vytvořené mumie – aspoň z těch, které jsme kdy objevili – byly nalezeny daleko od starověkého Egypta. Vytvořila je ztracená kultura Chinchorro žijící na jednom z nejméně příznivých míst pro život – v oblasti jihoamerické pouště Atacama, severně od dnešního chilského města Antofagasta.
Tisíce let před Egypťany
Lidé z této komunity rybářů a sběračů vyráběli mumie už před více než 7000 lety. Pro srovnání, nejstarší egyptská mumie je stará „jen“ 4300 let.
Na pozoruhodnou dovednost téměř zapomenuté starověké kultury upozorňuje server IFL Science. Píše, že nejstarší známá mumie Chinchorro vyrobená člověkem pochází z doby kolem roku 5050 před naším letopočtem.
V oblasti přitom byli nalezeni ještě mnohem starší mumifikovaní jedinci. Pocházejí z roku 7020 před naším letopočtem. Ty však mumifikovala příroda.
Lidé Chinchorro k uchování těl zprvu využívali jen suchý vzduch vyprahlé pouště Atacama, nejsušší nepolární poušti na světě. Později však začali používat mumifikační techniky.
„Pohřebiště nám ukazují, že lidé Chinchorro se v mumifikaci zdokonalovali. Vytvořené mumie byly kvalitní a odrážely roli mrtvých v dávno ztracené kultuře,“ píše Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) v dokumentu, ve kterém zapsala archeologická naleziště kultury Chinchorro na seznam světového dědictví.
Mnoho mumifikovaných těl se přes své stáří dochovalo v dobrém stavu, často i s oblečením a různými ozdobami.
Inspirováni přírodou
Chinchorro žili u pobřeží v poušti Atacama. Chemická rekonstrukce jejich stravy prokázala, že její hlavní složka pocházela z mořských zdrojů a pouze v malé míře ji doplňovaly zdroje ze suchozemského lovu a sběr potravy z rostlinných zdrojů v ústí řek.
Takovému stylu života odpovídá i název těchto lidí. Chinchorro v překladu znamená „lovit do žaberních sítí“.
Život na okraji pouště není pro člověka – a vlastně ani pro žádnou jinou formu života – snadný. Lidé z kmene Chinchorro však využili výhod tohoto suchého prostředí svérázným způsobem. Vědci předpokládají, že své zesnulé odnášeli do pouště, kde extrémně suché podmínky zabraňovaly rozkladu a umožňovaly přirozenou mumifikaci těl.
Nejstarší z těchto mumií pochází z doby před přibližně 9 000 lety. Byly objeveny v ústí suché rokle zvané „Acha“. Velká část jejího těla se rozpadla, ale výzkumníci zjistili, že patřila muži, který zemřel ve věku 25 až 30 let.
Inspirováni přírodním procesem konzervace začali lidé Chinchorro uměle mumifikovat. První uměle mumifikovaná těla pocházejí z doby před 7 000 lety.
Jejich postup nebyl tak sofistikovaný jako techniky egyptských mumifikátorů. Avšak rybáři a sběrači z jižní Ameriky je výrazně předstihli, mumifikovali dávno před nimi.
Mumie Chinchorro, byly baleny do černých a červených látek, dostávaly paruky a obličejové masky. Postup mumifikace se skládal ze stažení kůže, odstranění orgánů, vysušení těla a jeho vyplnění a vymodelování pomocí hlíny, vlny a rostlinných vláken. Tělo mumifikátoři vyztužili tyčemi, aby zachovali tělesné proporce. Nakonec na něj natáhli kůži.
Mnohé mumie podlehly pobřežním větrům, degradovaly a rozpadly se na černý kal. Ty zůstávající jsou jediným svědectví, které po sobě lidé Chinchorro zanechali.