Archeologové nalezli na pobřeží Peru unikátní, mimořádně zachovalou mumii. Její stáří bude teprve určováno radiokarbonovou metodou, archeologové ho však odhadují na 800 až 1200 let. To znamená, že mumie je starší než Incká říše, o níž jsou první záznamy až z 13. století.

Jako lidský plod

Ostatky patřily muži ve věku 18 až 22 let, informuje magazín Science Alert. Mladíka pohřbili podle starobylého rituálu užívaného kdysi v oblasti And. Mumifikovali ho, svázali do skrčené polohy, dlaně umístili na obličej a tělo uložili do hrobky.

Vedle mumie nalezli archeologové různé nástroje, mezi nimi flétnu, kostry, které patrně patřily morčeti a psovi, semínka kukuřice a zachovalé kusy oděvu.

Mumii objevili archeologové Pieter Van Dalen Luna a Yomira Huamán v pohřební komoře tři metry dlouhé a 1,4 metru pod zemí, na místě vykopávek v oblasti naleziště Cajamarquilla, 24 kilometrů východně od hlavního města Limy

Cajamarquilla bylo městské centrum, které obývalo 10 000 až 20 000 lidí. Město bylo postaveno kolem roku 200 před naším letopočtem a opuštěno před rokem 1500.

Uložení mumie do fetální polohy, jakou zaujímá lidský plod v těle matky, bylo typické pro kulturu Chimú, žijící na území dnešních států Ekvádoru a Peru od desátého do patnáctého století našeho letopočtu. 

Chimúové byli soupeři Inků. Jejích říše zanikla poté, co ji koncem patnáctého století dobyl Inka Túpac Yupanqui. Vítězní Inkové potom přejali mnohé rysy chimúské kultury.

Egypťané nebyli první

Mumifikaci si většinou spojujeme se starověkým Egyptem. Nejstarší mumie však pocházejí z Jižní Ameriky. Objevil je v kamaronském údolí v Chile v roce 1917 německý archeolog Max Uhle a jsou staré kolem 7 000 let.

Už tehdy mumifikátoři odstraňovali měkké tkáně, orgány a mozek. Duté tělo vysušili a naplnili rákosím nebo sušenými rostlinami. Na tváře zemřelých umístili masky z jílu. Hotovou mumii poté namalovali a někdy jí také nasadili paruku.