Němečtí vědátoři potvrzují, že sokol Tyrš se o těle a mozku nemýlil
18. 1. 2020 – 18:33 | Člověk | Ladislav Loukota | Diskuze:
Cvičení prospívá nejen srdci, ale i šedé kůře mozkové. Dospěli k tomu ve svém novém výzkumu němečtí lékaři. Totéž ale tvrdil už před 160 lety zakladatel tělocvičného spolku Sokol Miroslav Tyrš.
Miroslav Tyrš, český vlastenec a jeden ze zakladatelů Sokola razil zásadu "ve zdravém těle zdravý duch".
Je to pravdivé heslo. Potvrzuje ho mimo jiné nejnovější výzkum německého Centra pro neurodegenerativní choroby, který dospěl k závěru, že pravidelné cvičeni neprospívá pouze fyzické kondici (tělu), ale také mysli (duchu).
Tělo od Ramba, hlava od Einsteina
Již dřívější práce prokázaly, že fyzická aktivita příznivě ovlivňuje naše zdraví, prospívá oběhové soustavě a omezuje riziko předčasného úmrtí. Fyzickou aktivitu dnes lékaři běžně ordinují lidem s duševními problémy.
Studie Centra pro neurodegenerativní choroby pod vedením Kathariny Wittfeldové dospěla ještě dál – k poznatku, že cvičení má přímý vliv i na příbytek šedé kůry mozkové. To může potlačovat nástup neurodegenerativních nemocí jako je Alzheimerova nebo Parkinsonova choroba.
Výzkumníci v letech 1997 až 2012 analyzovali dva vzorky dospělých lidí o celkovém počtu 2013 jedinců. Zajímalo je především kardiovaskulární a mozkové zdraví. Lidé podstoupili test na rotopedu a mozkový sken na magnetické rezonanci.
Přitom se ukázalo, že mezi lepší fyzickou výkonností a zdravím mozku existuje přímá souvislost.
Jak ale cvičení mozku pomáhá?
Především účinněji zásobuje mozek živinami. Zjednodušeně řečeno, čím zdravější oběhová soustava, tím zdravější a výraznější je šedá kůra, tedy anatomicky nejvýznamnější část mozku.
Není to přitom zanedbatelná souvztažnost – hned tři odborníci z americké kliniky Mayo označili výsledky německé práce za "povzbudivé". Zdá se totiž, že jsme na stopě cvičení jako stále významnější terapie pro zpomalení Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby,
Co víc, obdobná zjištění mohou inspirovat nové, efektivnější léky. Ty by časem doplnily stávající medikaci pro ty pacienty, kteří si vyšší fyzickou aktivitu nemůžou dovolit ze zdravotních důvodů.
"Je to další díl skládačky, podle něhož je dobré fyzické zdraví významnou obranou před zhoršením kognitivních funkcí vlivem vyššího věku," řekl ke zmíněné studii Michael Joyener z kliniky Mayo. "Existují významné epidemiologické důkazy podporující tato zjištění, stejně jako nové studie propojující fyzickou aktivitu se zlepšenou funkcí mozkových krevních cév. Nejnovější studie k tomu přidává i bohatý balíček dat znázorňujících vliv na mozkovou strukturu."
Jak na to
Obecně doporučují výzkumníci z Mayo Clinic nejméně dvě a půl hodiny cvičení týdně. Tato dávka je zaměnitelná za množství deset tisíc kroků denně. Spolu s tím radí lékaři vyvarovat se kouření, jíst zdravě s minimem cukru a cholesterolu.
V zásadě tedy nejde o nic, co by se nevědělo dříve – jen s tím rozdílem, že je stále jistější, že takový životní styl může znamenat roky života bez neurodegenerativních chorob navíc.