Malgaština, kterou hovoří většina obyvatel Madagaskaru, totiž není podobná žádnému jazyku na africké pevnině. Nejbližší příbuzné má až v 6000 kilometrů vzdálené jihovýchodní Asii! Moderní genetický průzkum místních obyvatel jen potvrdil původní domněnky – Madagaskar kolonizovali austronésané z oblasti jihovýchodní Asie.

V příkrém kontrastu k těmto poznatkům ale stojí archeologické nálezy. Žádné jasné důkazy austronéského původu místních obyvatel totiž dosud nikdo nenašel. Co se ale podívat na důkazy, které nejsou pohřbené v zemi, ale spokojeně si rostou na povrchu?

Zemědělci bývají ohledně svých plodin velmi konzervativní a důkladný průzkum toho, jaké hospodářské rostliny zde lidé kdy pěstovali, může být stejně užitečný, jako dobře zachované archeologické naleziště.

Lidé podle všeho objevili Madagaskar relativně pozdě. Podle genetických a jazykových studií sem obyvatelé jihovýchodní Asie dopluli někdy v prvním tisíciletí našeho letopočtu. Zřejmě zde potkali i potomky původních objevitelů ostrova, ti se sem ale nedostali dříve než před čtyřmi tisíci let. Tedy v době, kdy už byly téměř všechny ostatní oblasti na Zemi dlouhá tisíciletí osídlené.

Austronésané v každém případě původní obyvatele převálcovali a dali základ dnešnímu madagaskarskému obyvatelstvu.

Tyto dramatické události – tisíce kilometrů dlouhá cesta, usazení na ostrově, expanze a jeho obsazení – se nicméně ztrácejí v mlze. Nedokládají je žádné kroniky, pověsti ani materiální důkazy. Vlastně je až překvapivé, jak se usedlosti místních obyvatel z prvního tisíciletí, jejich nástroje a další artefakty podobají těm africkým. Něco úplně jiného ale platí o pěstovaných plodinách.

Odbornější formou se tyto postřehy rozhodl uchopit velký mezinárodní tým vědců, který o svých objevech referuje v posledním čísle časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America. Podle jejich výsledků bylo až 10 % madagaskarských rostlin v historické době na ostrov dovezeno odjinud.

Velká část z nich má přitom asijský původ – banánovníky, kokosová palma, asijský bavlník, rýže, fazole mungo, jam, taro a další, o polních plevelech nemluvě. S cílem zrekonstruovat změny v zastoupení různých zemědělských plodin vědci nasbírali vzorky z různých sídelních oblastí na Madagaskaru, pobřeží jihovýchodní Afriky, přilehlých ostrovů a o něco vzdálenějšího souostroví Komory.

Všechny vzorky, které pocházely z období mezi roky 650 a 1200 našeho letopočtu, následně porovnali co do zastoupení různých hospodářských rostlin.

Na africké pevnině a příbřežních ostrovech se v dané době pěstovaly hlavně známější i méně známé luštěniny (jako třeba vigna čínská), čirok, proso a baobaby. Oproti tomu na Madagaskaru, ale překvapivě také na Komorských ostrovech, téměř kompletně dominovaly plodiny z Asie – indické a asijské kultivary rýže, fazole mungo a asijská bavlna.

Ne že by se tyto rostliny výjimečně nenašly i na africké pevnině a v její bezprostřední blízkosti. Zde ale byly odpradávna vázané jen na obchodní uzly a jejich zastoupení začalo stoupat až od vrcholného středověku.

Určité otázky vyvolává fakt, že kombinace rýže s fazolemi mungo je typičtější spíš pro Indii než jihovýchodní Asii. Pěstování těchto plodin ale bylo prokázáno i na několika místech v druhé jmenované oblasti a do zkoumaného období spadá také silný vliv indické kuchyně na kuchyni jihovýchodní Asie.

Směs různých odrůd rýže je pro dané období v jihovýchodní Asii rovněž typická. I zemědělské plodiny tak naznačují, že byly Komorské ostrovy a Madagaskar osídleny právě odtud. Šíření různých variet asijských plodin ale mohlo být i složitější a souviset s obchodem na pobřeží Indického oceánu.

Nejpřekvapivější je asi velké zastoupení asijských plodin na Komorech. Ty se zde podle nálezů začaly pěstovat dokonce dříve než na Madagaskaru a je tak možné, že Komory sloužily austronésanům jako předpolí pro invazi na větší ostrov. Možné přítomnosti autronésanů na Komorských ostrovech přitom nasvědčují i některé archeologické nálezy.

Místní obyvatelstvo však dnes mluví africkými jazyky a také z genetického hlediska je příbuzné spíše obyvatelům jihovýchodní Afriky. Nelze ale vyloučit, že lidská populace Komorských ostrovů prodělávala velké výkyvy a jejich dnešní obyvatelé jsou z velké většiny potomky otroků, které sem daleko později dovezli Evropané.

Na základě některých jazykových podobností malgaštiny s jazyky pevninské Afriky také vznikla teorie, že se autronésané nejdřív usadili na pevnině a až později přesídlili na Madagaskar. V každém případě podpořil výzkum zemědělských plodin Madagaskaru teorii o jeho osídlení z Asie. Autronésané, kteří na druhé straně světa kolonizovali většinu ostrovů Tichého oceánu, si tak připsali další úspěch.