Objevena černá díra, patrně nejbližší Zemi. Monstrum tiše číhá na našem dvorku

25. 10. 2022 – 17:00 | Vesmír | Pavel Jégl | Diskuze:

Objevena černá díra, patrně nejbližší Zemi. Monstrum tiše číhá na našem dvorku
Počítačová kresba monstrózní černé díry v hvězdném poli. | zdroj: Profimedia

Nově vystopovaný temný objekt je od nás vzdálen „pouhých“ 1 550 světelných let.

Astronomové vypátrali „temný objekt“, patrně černou díru, která by mohla být nejbližší Zemi. Monstrum o hmotnosti 12 Sluncí „tiše číhá na našem dvorku“, píše magazín Alabamské univerzity.

Tým z této univerzity ho vypátral ve vzdálenosti 1 550 světelných let od nás.

Černá díra je objekt, jehož gravitační pole je v určité oblasti tak silné, že žádná hmota – částice ani elektromagnetické záření, například světlo – ho nemůže opustit. K vnějšímu pozorovateli tedy nemůže z nitra díry proudit žádná informace. To znamená, že se nedozvíme, co se vlastně v těchto objektech děje.

Detektivní pátrání po temných společnících

Naši galaxii, Mléčnou dráhu, obývají miliony černých hvězd. Je však obtížné tyto temné objekty hledat v inkoustové černi vesmíru.

Sloan_Digital_Sky_Survey_cx43 Nově identifikovaná černá díra v zaměřovacím kříži. | zdroj: kredit-Sloan-Digital-Sky-Survey/Chakrabart

Astronomové z Alabamy po nich pátrali tak, že hledali hvězdy obíhající kolem hmotných, neviditelných objektů. Prozkoumali data téměř 200 000 dvouhvězdných systémů, které identifikovala vesmírná observatoř Gaia při skenování oblohy.

„Pátrali jsme po objektech, které mohou tvořit dva hvězdní partneři o velké hmotnosti, jejichž jas je možné připsat jedné hvězdě. U nich se dají předpokládat temní společníci,“ cituje univerzitní magazín Sukanyu Chakrabartiovou, hlavní autorku studie, která vyšla ve vědecké databázi arXiv.

Astrovědci vybrali nejslibnější kandidáty na černé díry a u nich potom proměřovali světelná spektra hvězd pomocí kalifornského Automatického vyhledávače planet (Automated Planet Finder), chilského Velkého Magellanova teleskopu a Keckových dalekohledů na Havaji. Vycházeli přitom z poznatku, že gravitace černých děr ovlivňuje spektrum světla hvězdy během její oběžné dráhy.

Při použití této metody je zaujala viditelná hvězda s hmotností jen trochu menší, než je hmotnost Slunce, obíhající kolem něčeho neviditelného a víc než dvanáctkrát hmotnějšího.

„Působení černé díry na hvězdu jsme určili ze spektroskopických měření. Z nich vyplynula hmotnost černé díry, stejně jako perioda rotace a výstřednost oběžné dráhy hvězdy,“ vysvětluje Chakrabartiová.

Monstrum, které nepožírá hvězdy

Astrofyzička na webu Alabamské univerzity upozorňuje, že většina černých děr, které známe z binárních soustav, funguje jako rentgenové dvojhvězdy. Jsou blízko hvězdnému partnerovi, kradou mu hmotu a oslnivě září v rentgenové oblasti.

Zmíněný systém je však jiného typu. Hvězda má od černé díry velkou vzdálenost, jeden oběh jí trvá 185 dnů a temný společník ji nepožírá.

Pozoruhodné je však zejména to, že černá díra, která pro Zemi ani sluneční soustavu není nebezpečná, je vzdálená pouhých 1 550 světelných let od nás. To z ní dělá vážného kandidáta na nejbližší známou černou díru.

Za ni je pokládán objekt Puppis, který je 960 světelných let daleko. Dosud se ale nepotvrdilo, že je černou dírou.

Zdroje:
arXiv, UAH

Nejnovější články